Jeli jsme: Husqvarna TE 250i v TE 300i 2018
Vývoj dvoudobého vstřikování paliva začal v mateřské společnosti KTM již v roce 2004 a o 10 let později zašel tak daleko, že první prototypy také „normálně jezdí“ a že můžeme jezdit s endurem, které spotřebuje o 40 procent méně paliva a méně oleje a splňuje normu Euro IV. Husqvarna uchovává veškerou svou inteligenci pod sedlem, kde je bezpečně ukryta řídicí jednotka motoru, která přesně měří polohu škrticí klapky, otáčky, teplotu, vlhkost a tlak vzduchu a v milisekundách posílá signál do vstřikovací jednotky paliva a oleje. Výkon motoru je tedy vždy optimální, bez ohledu na nadmořskou výšku.
Ale aby si někdo nemyslel, že Husqvarna je jen modrobílá KTM v plastové skořepině. Při jízdě po poli je rozdíl rychle patrný. Husqvarny mají jiné uchycení zadního tlumiče a přední vidlice WP jsou pro větší tuhost a přesnější řízení ve vysokých rychlostech uloženy ve vyfrézovaných „pavoucích“. Zadní část rámu je navíc zcela odlišná, vyrobena ze směsi speciálního odolného kompozitního plastu. Při stoupání do svahů a zrychlování na plný plyn je jasné, že si vývojové oddělení Husqvarny trochu pohrálo s naladěním motoru. Silněji reaguje na plyn a mívá agresivnější povahu. Proto je Husqvarna dražší než srovnatelné enduro modely KTM. V této Husqvarně TE 300i, když jsem jel v Brenne v Polsku, vyhrál král extrémních závodů Graham Jarvis nejtěžší enduro rallye v Rumunsku.
Vstřikování paliva poskytuje optimální výkon bez ohledu na nadmořskou výšku nebo teplotu vzduchu, dvě různé výkonnostní charakteristiky motoru a především efektivnější a lineárnější dodávání výkonu. Spotřeba paliva a oleje je také výrazně nižší. Chci však poznamenat, že jízda na takové adrenalinové bombě vyžaduje zkušeného řidiče. Skvěle se hodí do stoupání a na třetí rychlostní stupeň se takříkajíc vyšplhá, kam chcete, jelikož mu nedochází výkon téměř v žádném rozsahu otáček.
Druhou skladbou je TE 250i, která je mnohem všestrannější, přátelštější a méně únavná. Na občasné vyjížďky na motokros nebo krosové tratě, kde je potřeba hodně jezdit po kořenech a kde je každé kilo znát na dlouhých sjezdech, je to ještě lepší než výkon 300ccm. To snižuje únavu řidiče při jízdě, protože lehčí rotující hmoty v motoru usnadňují řízení. Snáze a rychleji mění směr a když přidáte moc plynu, je shovívavější než monstrózní třístovky.
Vyzdvihnout musím především charakteristiku odpružení v obou případech, která se skvěle hodí do každého terénu. Ať už šplháte korytem řeky, kopců, kořenů nebo na motokrosové trati, vždy dejte řidiči dobrý kontakt se zemí. Pro mě, amatérského enduro řidiče, který miluje klasické enduro a váží 80 kg, se TE 250i ukázal jako ideální kombinace. Motor je výkonný, vcelku ovladatelný, v případě potřeby i výbušný (zejména při přechodu na závodní program elektroniky), a hlavně méně únavný. Pro 90 a více kilové váhy bude TE 300i tou nejlepší volbou, díky svému monstróznímu točivému momentu osloví i každého, kdo raději šplhá do strmých svahů než cokoli jiného, když motor běží v nízkých otáčkách. Oproti předchozímu modelu, u kterého se palivo dostávalo do motoru přes karburátor, je znepokojivý pouze mechanický zvuk palivového čerpadla. Pokud ale dáte plyn dostatečně dobře, už ten zvuk neuslyšíte.
text: Petr Kavcic Foto: Martin Matula
