Typy pohonů a systémy pohonu všech kol

Dnes neexistuje takový motorista nebo dokonce začínající řidič, který by nechápal zásadní rozdíl mezi druhy pohonu vozidel. Podstata určení pohonu na autě je jednoduchá a jasná: aby se auto dalo do pohybu, musí se točivý moment z motoru přenést na kola. Kolik kol dostane točivý moment a na kterou nápravu (zadní, přední nebo obě) bude záviset typ pohonu.

Zadní pohon

V případě pohonu zadních kol bude točivý moment přenášen pouze na kola umístěná na zadní nápravě vozu. K dnešnímu dni je tento princip zařízení považován za nejběžnější. První vozy s pohonem zadních kol se objevily již ve třicátých letech minulého století a dodnes se tento typ používá jak při výrobě levných vozidel, tak pro vybavení drahých automobilů. Například Chevrolet Corvette 1930LT 3 (6.2 koní) prezentovaný ve skupině firem Favorit Motors je vybaven také pohonem zadních kol. To umožňuje řidiči cítit akutněji všechnu dostupnou sílu vozu.

Ze specifik umístění tohoto typu pohonu vyplývá i použití kardanové hřídele. Hřídel zesiluje energii přicházející z motorového zařízení.

Vozy s pohonem zadních kol jsou často využívány nejen v běžném životě, ale i v závodech. Navzdory skutečnosti, že hnací hřídel zvyšuje hmotnost vozu, pohyb zadního páru kol tuto hmotnost rovnoměrně rozkládá.

V automobilovém průmyslu s pohonem zadních kol se používají čtyři typy uspořádání pohonné jednotky:

• Zaprvé je to uspořádání pohonu zadních kol s motorem vpředu, kterému se také říká „klasické“. Samotný motor je u takových vozů umístěn vpředu (pod kapotou), ale jeho těžiště by mělo být spočítáno co nejpřesněji, aby byl přenos energie na zadní kola co nejefektivnější. Uspořádání motoru vpředu je zdaleka nejpoužívanější možností pro vybavení vozidel s pohonem zadních kol.
• Za druhé, je také použito uspořádání pohonu zadních kol s motorem uprostřed. Obvykle je také součástí "klasické" verze umístění motoru. V tomto případě je však pohonná jednotka umístěna v oblasti předního dvojkolí. Dnes se tento princip uspořádání motoru u vozů s pohonem zadních kol nachází pouze u závodních modelů pro snížení zatížení přední nápravy.
• Zatřetí, uspořádání zadního pohonu zadních kol s motorem uprostřed. Motor je umístěn přímo u zadní nápravy, což umožňuje využít hmotnost vozu ke zvýšení jeho dynamického výkonu.
• Za čtvrté, uspořádání s motorem vzadu a pohonem zadních kol je volitelná možnost, když samotná pohonná jednotka, stejně jako převodovka a hnací náprava, jsou umístěny v zadní spodní části vozidla. Tento typ uspořádání motoru lze dnes nalézt pouze u některých výrobců, zejména u Volkswagenu.

Výhody vozu s pohonem zadních kol

Vozy vybavené zařízením pro přenos točivého momentu zadní nápravy mají mnoho výhod v ovladatelnosti a dynamice:

• nepřítomnost vibrací na těle během pohybu (toho je dosaženo díky podélnému uspořádání pohonné jednotky, která je konstrukčně umístěna na změkčujících „polštářích“);
• minimální poloměr otáčení, který umožňuje technicky využít vozidlo na nejfrekventovanějších městských parkovištích nebo na úzkých ulicích (přední pár kol pouze nastavuje směr pohybu, samotný pohyb vykonává zadní pár);
• dobrý výkon při zrychlení.

Nevýhody vozu s pohonem zadních kol

Stejně jako každý jiný systém má pohon zadních kol také své nevýhody:

• přenos sil z motoru vyžaduje kardanový hřídel a jeho konstrukční vlastnosti neumožňují využít všech možností bez přítomnosti speciálních tunelů. Kardanové tunely zase zabírají využitelnou plochu zmenšením prostoru v kabině;
• nízká průchodnost terénem, ​​jsou možné časté drifty.

Pohon předních kol

Pohon předních kol je považován za opak pohonu zadních kol. V tomto případě se točivý moment přenáší výhradně na přední pár kol, což způsobuje jejich otáčení. Poprvé byl takový princip řízení automobilu sériově představen již v roce 1929.

Výhody pohonu předních kol umožňují jeho použití spíše na vozech v rozpočtovém sektoru (například Renault Logan). U Favorit Motors lze ale koupit i užitkové vozy vybavené pohonem předních kol (Citroen Jumper).

Nejdůležitějším principem provozu vozu s pohonem předních kol je plná kompatibilita mechanismu pro přenos točivého momentu a zařízení pro ovládání stroje. Tato kombinace na jedné straně umožňuje zjednodušit samotný proces jízdy a na druhé straně komplikuje samotnou konstrukci pohonu.

V automobilovém průmyslu využívajícím pohon předních kol by měly být především jasně použity zásady umístění pohonné jednotky a převodovky, aby ovládání nic nebránilo:

• Za prvé, hlavní způsob uspořádání se nazývá sekvenční uspořádání (to znamená, že motor a převodovka jsou umístěny jeden po druhém podél stejné osy);
• Zadruhé je také možné paralelní uspořádání, když jsou pohonná jednotka a převodovka umístěny ve stejné výšce, ale vzájemně rovnoběžně;
• Do třetice se také používá tzv. "podlahové" uspořádání - to znamená, že motor je umístěn nad kontrolním bodem.

Výhody vozu s pohonem předních kol

Vozy vybavené pohonem předních kol jsou považovány za levnější, protože jejich výroba nezahrnuje použití pomocných prvků (jako je hnací hřídel a tunely). Nízká cena však není jedinou výhodou vozů s pohonem předních kol:

• dobrá prostornost kabiny (kvůli chybějící kardanové hřídeli);
• dobrá průchodnost terénem i v terénu;
• schopnost ovládat na ledu bez smyku.

Nevýhody vozu s pohonem předních kol

Vzhledem ke konstrukci vozu si řidič všimne následujících nevýhod při řízení:

• citlivé vibrace těla během jízdy;
• velký poloměr otáčení, protože závěs na kolech je zcela vyrovnán s řídicím zařízením;
• vysoké náklady na opravy, protože bude nutné vyměnit komponenty nejen v zařízení pohonu předních kol, ale také v řízení.

Pohon čtyř kol

Pohon všech kol je speciální převodové zařízení vozidla, které umožňuje přenášet točivý moment na obě nápravy najednou. V tomto případě obvykle každý pár kol dostává stejné množství energie pro pohyb.

Zpočátku byly automobily vybavené pohonem všech kol považovány pouze za terénní vozidla, ale později, v 1980. letech, zásadní vývoj velkých koncernů umožnil zavést do automobilů princip 4WD, který zvýšil jejich průchodnost terénem bez obětování pohodlí. Dosud jeden z nejúspěšnějších systémů pohonu všech kol lze nazvat AWD (Volvo) a 4Motion (Volkswagen). Nové vozy s takovým zařízením jsou u Favorit Motors vždy skladem.

Neustálý vývoj v oblasti pohonu všech kol umožnil vyčlenit čtyři hlavní schémata pro jeho použití najednou:

• Plug-in 4WD (jinak: Part-time). Jedná se o nejjednodušší a zároveň spolehlivé schéma pohonu všech kol. Podstata jeho práce spočívá v tom, že při běžném provozu vozu funguje pouze jedna osa. V případě změny stavu vozovky (nečistoty, jámy, led atd.) se zapne pohon všech kol. Vlivem citlivého spojení obou hnacích náprav však může docházet k tzv. „cirkulaci výkonu“, která má vliv na silné opotřebení prvků a ztrátu točivého momentu.
• Permanentní 4WD (jinak Full-Time). Auta připojená k pohonu všech kol takto využívají vždy všechna čtyři kola jako hnací kola. Full-Time obvykle zahrnuje použití diferenciální skříně, která reguluje přísun točivého momentu na kola v závislosti na stavu vozovky.
• Permanentní 4WD na vyžádání (jinak: On-Demand Full-Time). V jádru se jedná o jednu z odrůd pohonu všech kol, ale připojení se provádí automaticky. Obvykle je jedna náprava (často přední) trvale připojena k 4WD a druhá částečně připojena, což umožňuje nepoužívat dvě nápravy na běžném povrchu a v případě potřeby provést spojení.
• Vícerežimový 4WD (jinak: volitelný). Používá se na nejnovější modely. Pohon všech čtyř kol může mít různé režimy provozu a může být nastaven jak samotným řidičem, tak automatizací v závislosti na stavu vozovky.

Vozidla s pohonem všech kol mohou mít tři možné varianty uspořádání:

• Jednak klasické uspořádání pohonné jednotky a převodovky - pohonné ústrojí je umístěno pod kapotou spolu s převodovkou a je umístěno podélně. Točivý moment je v tomto případě přenášen přes kardan.
• Za druhé, je možné provést uspořádání založené na pohonu předních kol. To znamená, že systém 4 WD je namontován na vozidle s pohonem předních kol, což umožňuje použití zadní nápravy pouze jako pomocné. Motor a převodovka jsou umístěny v přední části vozu.
• Do třetice se zadním umístěním pohonné jednotky. Motor a převodovka jsou umístěny u zadního páru kol, přičemž hlavní pohon připadá také na zadní nápravu. Přední náprava se připojuje ručně i automaticky.

Výhody vozu s pohonem všech kol

Hlavní výhodou vozů se systémem 4WD je samozřejmě jejich průchodnost terénem. Dobývání v terénu je snadné, díky rozumnému rozdělení výkonu motoru na každou nápravu a kolo zvlášť. Pohon všech kol má navíc řadu dalších výhod:

• stabilizace pohybu (i v zatáčce a ve vysoké rychlosti se auto nedostane do smyku);
• žádné prokluzování;
• schopnost přepravovat těžké přívěsy na jakémkoli povrchu vozovky.

Nevýhody vozu s pohonem všech kol

Zvýšená trakce ovlivňuje především spotřebu paliva:

• vysoká spotřeba paliva;
• vzhledem ke složitosti zařízení je oprava vysoce ceněna;
• hluk a vibrace v kabině.

Výsledky

Při výběru auta pro sebe stojí za to vyhodnotit nejen jeho externí údaje a technické vlastnosti, ale také podmínky, za kterých bude provozováno. Při pohybu po městě nemá moc smysl přeplácet 4WD, když si vystačíte s levným autem s předním náhonem.

Rovněž stojí za to vzít v úvahu náklady na údržbu vozu. V případě jakýchkoliv závad či poruch je nutné mít nejen další finanční prostředky na opravy, ale také vědět, kam se obrátit. Favorit Motors nabízí profesionální seřízení a opravy všech typů pohonů za dostupné ceny.

---

---