Test: Peugeot 508 2.2 HDi FAP GT
Testovací jízda

Test: Peugeot 508 2.2 HDi FAP GT

My v Peugeotu jsme si na to už v nižších třídách zvykli, ale přístup je u vozů této velikosti se lvem na nose nový: Peugeot chce být prestižnější. Jdou si samozřejmě vlastní cestou, ale zdá se, že pokud ano, chtějí být trochu jako Audi. Což není špatné.

Podívejte se na exteriér: prvky jsou prestižní a zdůrazňují nízkou výšku se značnou šířkou a luxusní délkou, přední a zadní okna jsou kupé (a výrazně) plochá, kapota je dlouhá, záď krátká, vypouklé křivky vynikají ramena, zdůrazňující tvrdost, v závěru se však nijak zvlášť nešetřilo chromem. Jen přední převis je ještě docela dlouhý.

Uvnitř? Zdá se, že je to odraz exteriéru, ale je jasně přizpůsoben držené pozici: hodně černé, hodně chromu nebo „chromu“ a plast je většinou příjemný na dotek, a proto má vysokou kvalitu. Otočný knoflík mezi sedadly, který okamžitě padne do ruky (zvláště pokud je vůz vybaven automatickou převodovkou), slouží všem možným nastavením, jak je dnes zvykem, ale svým tvarem a provedením spolu s tlačítky kolem něj je velmi podobný systému Audi MMI. I když se ponoříme do detailů, závěr je stejný: 508 chce v prostředí řidiče působit dojmem prestiže.

Promítací plátno už není malým vozům Peugeot cizí a ani zde nefunguje na čelním skle, ale na menším plastovém čelním skle, které se vysouvá z palubní desky před volant. Pouzdro funguje, jen za určitých světelných podmínek se díra v přístrojové desce nepříjemně odráží v čelním skle, přímo tam před řidičem. Testovací 508 byla také dobře vybavená: kůží potažená sedadla, která vás na dlouhých cestách neunavovala a jsou promyšlená, samozřejmě také (většinou elektricky) nastavitelná. Řidič se může nechat hýčkat i (jinak jednoduchou) masážní funkcí. Klimatizace je nejen automatická a dělitelná, ale i samostatná pro zadní část, existuje i dělitelná (!) A obecně účinná, kromě případů, kdy řidič zapomene cirkulaci vzduchu vypnout - v takových případech automatická klimatizace neumí nebo dělá ne. nepřerůstá uchem.

O zadní cestující je také dobře postaráno; kromě zmiňované možnosti samostatného nastavení mikroklimatu dostaly 12voltový vývod, prostor pro dva chodníky (ve střední loketní opěrce), trochu nepohodlnou (k použití) síťovinu na opěradlech sedadel, sluneční clony v boční okna a jedno pro zadní okno a poměrně velké zásuvky u dveří. A opět – což je i u velkých vozů spíše výjimka než pravidlo – je zde dostatek luxusních sedadel, aby dlouhé cesty byly bez stresu. Je zde také dostatek místa pro kolena pro dospělého.

V testu 508 byla černá barva narušena vkusně sladěnou teplou hnědou kůží na sedadlech. Dobrá volba, protože světlejší pokožka může vypadat prestižněji, ale je také mnohem citlivější na špínu, kterou oblečení přináší. O wellness se postaral také dobrý audio systém, který nás zklamal některými (pod) ovládacími nabídkami.

Nejhorší na pěti stech osmi bylo kapitulace. Kromě zásuvky na palubní desce (která je skutečně také chlazená) jsou pro řidiče a spolujezdce pouze zásuvky ve dveřích; nejsou malé, ale ani nepodšité. Ano, pod společnou loketní opěrkou je (menší) box, ale pokud tam použijete USB vstup (nebo 12voltovou zásuvku, nebo obojí), nezbývá mnoho místa a otevírá se směrem k cestujícímu. , současně je obtížné se k němu dostat, ale tato schránka se nachází docela daleko vzadu a je obtížné se k ní dostat i pro řidiče. Dvě místa byla vyhrazena pro plechovky nebo lahve; oba se vysouvají ze středu palubní desky pod tlakem, ale jsou umístěny přesně pod vzduchovou mezerou, což znamená, že ohřívají nápoj. A pokud tam dáte lahve, silně překáží výhledu na centrální obrazovku.

A co kufr? Malá záď nemůže nabídnout velký vstupní otvor, protože 508 je sedan, nikoli kombi. Otvor v něm také není ničím zvláštním ani objemem (515 litrů), ani tvarem, neboť zdaleka není hranatý. Je sice (potřetí) rozšiřitelný, ale to celkové hodnocení moc nezlepšuje, jedinou užitečnou věcí na něm jsou dva háčky na tašky. Není v něm žádná speciální (menší) krabička.

A dostáváme se k technice, ve které (test) Five Hundred Eight nemá žádné speciální funkce. Ruční brzda se zapíná elektricky a při rozjezdu příjemně, neznatelně odhazuje. Dobrou vychytávkou je i automatické přepínání mezi potkávacími a dálkovými světly, přičemž nutno podotknout, že systém funguje dobře pro řidiče, nikoliv však pro protijedoucího – soudě podle mnoha (světelných) upozornění na vozidla z protisměru. Zdá se, že je to příliš pomalé. Dešťový senzor také není žádnou novinkou – často (také) funguje přesně opačně, než by měl. Kupodivu (testovací) 508 v rámci stejného problému neměla varování pro případ nechtěného opuštění jízdního pruhu, které měla již předchozí generace C5!

Hnací ústrojí je také moderní klasikou. Turbodiesel je velmi dobrý: paliva je málo, chlad se před startem rychle zahřeje, v kabině dochází k (mnoha) vibracím a jeho výkon poněkud uklidňuje automatická převodovka. I ten je velmi dobrý: rychle přepíná mezi jízdními režimy, přepíná dostatečně rychle, k tomu jsou určeny i páčky na volantu. Ani v manuálním režimu neumožňuje automatická převodovka točení motoru nad 4.500 XNUMX otáček za minutu, což je vlastně dobrá stránka, protože motor má točivý moment na vyšší převodový stupeň (a v nižších otáčkách) dostatečně silný na to, aby dále zrychloval.

Celý paket spolu s pohonem předních kol nemá žádné sportovní ambice: kdo s ním vyjede do utažených zatáček, rychle pocítí starou vlastnost předního pohonu - zvýšené vnitřní (přední) kolo a přechod na volnoběh. Dlouhý rozvor je orientován spíše do delších zatáček, ale ani zde 508 nezáří, neboť její směrová stabilita (jak v přímém směru, tak v táhlých zatáčkách) je spíše špatná. Není to nebezpečné, to vůbec ne, a je to také nepříjemné.

Když ho někdo viděl ve tmě se špatným osvětlením, zeptal se: "Je to Jaguar?" Hej, hej, ne, ne, kdo ví, možná se nechal zlákat hradní tmou, ale tak rychle a při vší (zmíněné) prestiži asi taková myšlenka dokáže pořádně přepadnout. Jinak asi něco podobného měli na mysli v Peugeotu, když přišli s projektem, který zní jako 508 dnes.

text: Vinko Kernc, foto: Aleš Pavletič

Tváří v tvář: Tomaž Porekar

Novinka je jakýmsi nástupcem dvou různých modelů a důraz je kladen na něco podobného. Myslím, že dobře navazuje na předchozí 407, protože Peugeot udělal to, co jeho konkurenti – 508 je větší a hezčí než 407. Postrádá některé stylistické prvky svého předchůdce, zejména sedanu. docela výrazné. Dobrou stránkou je rozhodně motor, řidič má na výběr dostatek výkonu, ale může se rozhodnout i pro mírný tlak plynu a trvale nízkou průměrnou spotřebu paliva.

Je škoda, že návrháři propásli příležitost přidat interiéru více prostoru pro maličkosti. Přední sedadla jsou navzdory velikosti kabiny pro řidiče stísněná. Neklidný podvozek a špatná ovladatelnost na trati by však měly být ještě napraveny.

Přidat komentář