Rusko-turecké letecké operace v Sýrii
Rusko-turecké letecké operace v Sýrii
Navázání úzké vojenské spolupráce mezi zemí NATO a Ruskou federací lze charakterizovat jako bezprecedentní situaci. Toto sbližování bylo v jistém smyslu namířeno proti Spojeným státům, které podporují kurdskou věc v Sýrii, s hmatatelným politickým přínosem pro Kreml. O to více si zaslouží analýzu operační interakce ruských leteckých sil a tureckého letectva v severní Sýrii.
Po sestřelení ruského taktického bombardéru Su-24M na turecko-syrské hranici 2015. listopadu 16 tureckou stíhačkou F-24 jsou vztahy mezi Moskvou a Ankarou extrémně napjaté. Ankarské úřady uvedly, že posádka Su-24M byla opakovaně varována, že narušuje vzdušný prostor země, zatímco Moskva uvedla, že bombardér neopustil syrský vzdušný prostor. Dva Su-24M se vracely z bojové mise (bombardování vysoce výbušnými pumami OFAB-250-270) na letiště Khmeimim, když byl sestřelen letoun Su-24M s ocasním číslem 83. Střelba probíhala ve výšce cca. 6 tisíc. metry; Útok provedla řízená střela vzduch-vzduch vypuštěná stíhačkou F-16C z letecké základny Dyarbakir. Podle Rusů šlo o střelu krátkého doletu AIM-9X Sidewinder; podle jiných zdrojů - střela středního doletu AIM-120C AMRAAM. Bombardér se zřítil v Turecku, asi 4 km od hranic. Oba členové posádky se stihli katapultovat, ale pilot podplukovník Oleg Peshkov zahynul při seskoku s padákem, vystřelil ze země a navigátorem byl kapitán. Konstantin Murakhtin byl nalezen a převezen na základnu Khmeimim. Během pátrací a záchranné akce se ztratil i bojový záchranný vrtulník Mi-8MT a mariňáci na palubě zahynuli.
V reakci na sestřelení letadla byly do Latakie převezeny protiletadlové a protiraketové systémy dlouhého doletu S-400, Ruská federace přerušila vojenské kontakty s Tureckem a uvalila na něj ekonomické sankce (například turecký turistický průmysl ). Zástupce generálního štábu ruských ozbrojených sil uvedl, že od nynějška budou všechny úderné lety nad Sýrií prováděny za doprovodu bojovníků.
Tato situace však netrvala dlouho, protože obě země sledovaly v Sýrii podobné geopolitické cíle, zejména po neúspěšném pokusu o převrat v Turecku a nové turecké vedení nabralo kurz autoritářství. V červnu 2016 došlo k jasnému zlepšení vztahů, což následně otevřelo cestu vojenské spolupráci. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan poté vyjádřil politování nad tím, že „chyba pilota“ způsobila tak vážnou krizi v bilaterálních vztazích a otevřela tak cestu k politickému a vojenskému sblížení. Turecký ministr obrany Fikri Isik pak řekl: „Očekáváme významný rozvoj vztahů s Ruskem.
Když Ruská federace pozvala Turecko k účasti na zasedání Organizace pro hospodářskou spolupráci černomořských států v Soči, plánovaném na 1. července 2016, turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu pozvání přijal. Dalším prvkem poklesu bylo zatčení pilota F-16, který sestřelil bombardér Su-24M na základě obvinění z účasti na převratu (útok byl proveden v souladu s jednoznačným rozkazem tureckého premiéra zastřelit sestřelené narušitele kteří narušili turecký vzdušný prostor).
Zahájení operace Štít Eufratu v severní Sýrii v srpnu 2016 již proběhlo s požehnáním Ruska. Operace rozptýlených tureckých a protureckých milicí – teoreticky proti „Islámskému státu“, ve skutečnosti proti kurdské armádě – se ukázala jako obtížná a nákladná. Způsobil ztráty na technice a lidech, zejména v oblasti města Al-Bab, zuřivě bráněného islámskými ozbrojenci (v roce 2007 v něm žilo 144 550 obyvatel). Byla potřeba výkonná letecká podpora a to byl také problém nedostatku personálu, který zasáhl turecké letectvo po červencovém převratu. Vyhoštění asi XNUMX vojáků tureckého vojenského letectví, zejména zkušených vyšších důstojníků, pilotů bojových a dopravních letadel, instruktorů a techniků, prohloubilo předchozí problém nedostatku personálu. To mělo za následek prudké snížení operačních schopností tureckého letectva v době, kdy byla potřeba vysoká intenzita leteckých operací (jak v severní Sýrii, tak v Iráku).
V důsledku této situace, zejména tváří v tvář neúspěšným a nákladným útokům na al-Báb, požádala Ankara o další leteckou podporu ze strany USA. Situace byla docela vážná, protože Erdoganovy akce by mohly být dokonce považovány za skryté hrozby bránit nebo pozastavit koaliční letecké operace z turecké základny Incirlik.
