Opel Cascada je vizitkou značky
Články

Opel Cascada je vizitkou značky

Západ slunce, hladký asfalt před námi a chybějící střecha nad hlavou – to je recept na dokonalý konec dne mnoha motoristů. Opel si je toho dobře vědom, a tak jsme model Cascada mohli v nabídce značky najít po celý rok. Auto vypadá skvěle, ale je design jeho jedinou předností?

Cascada (španělsky „vodopád“) je umístěna jako samostatný exkluzivní model, ale přední nárazník a rozvor, identické s Astrou GTC (2695 milimetrů), vykazují silnou podobnost s populárním hatchbackem. Opel kabriolet se však vyznačuje zadními světly s chromovaným pruhem procházejícím poklopem (podobně jako Insignia) a výraznou délkou karoserie, která je téměř 4,7 metru. A co je nejdůležitější, Cascada vypadá opravdu dobře a proporčně. Aby nedošlo k poškození efektní linie, jsou stabilizátory skryté. Proslýchalo se dokonce, že na jeho základě německá společnost vytvořila nástupce legendárního Calibry.

Dalším prvkem naznačujícím příbuznost s Astrou je kokpit. A to znamená, že máme k dispozici 4 knoflíky a něco málo přes 40 tlačítek, což je tak akorát k šílenství řidiče. Rozmístění kláves není příliš logické a většina z nich bude použita pouze jednou – a pravděpodobně jen proto, aby se zjistilo, zda vůbec fungují. Multimediální systém je naštěstí navržen vcelku rozumně a k navigaci postačí jedna rukojeť. Alespoň v tomto případě není potřeba odkazovat na manuál.

O tom, že Cascada chce být „prémiová“, hovoří především materiály uvnitř. Stačí se podívat na sedadla. Interiéru dominuje kůže, na dotek příjemný plast a vložky imitující karbon. Dělají to však natolik dobře, že je nelze přičítat nedostatkům. Kvalita výroby? Prostě skvělé. Je vidět, že Opel se opravdu snažil dotáhnout slícování jednotlivých prvků na tu nejvyšší úroveň.

Největší problém kabrioletů, totiž množství místa na zadním sedadle, je vyřešen celkem dobře. Lidé s výškou 180 centimetrů mohou cestovat autem bez jakýchkoliv překážek (ale spíše na krátké vzdálenosti). Při odklopené střeše budou cestující ve druhé řadě ovlivněni vzduchovými turbulencemi, ke kterým dochází při rychlosti asi 70 km/h. Pokud jste jen dva, pak je možné (nebo spíše nutné) nasadit tzv. výstřel větru. Je pravda, že nikdo nebude sedět vzadu, ale i v blízkosti „tkaní“ v kabině bude ticho a relativně klid.

Každodenní používání Cascady může být trochu problematické. A nejde o izolaci od cizího hluku, protože i přes utrženou střechu se hlučnost ve městě příliš neliší od tradičních vozidel. Budeme trpět špatnou viditelností – zezadu skoro nic nevidíte a A-sloupky jsou velké a nakloněny do ostrého úhlu. Vyjet z testovacího Opelu na těsném parkovišti vyžaduje spoustu akrobatických dovedností, a to díky dlouhým (koneckonců až 140 centimetrům velkým!) dveřím. Bez patřičného citu snadno poškrábete blízké auto.

Zůstává také zaváděcí aspekt. Má 350 litrů, takže se do něj bez problémů vejdou dva kufry. Střechu však pak neotevřeme. K tomu je potřeba odemknout speciální přihrádku, která „ukradne“ 70 litrů a kufr díky svému tvaru učiní zcela zbytečným (křídlo naštěstí zůstává na pohonech). Balení navíc brání malý nakládací otvor. Nosnost také není příliš dobrá – Opel vydrží jen 404 kilogramů.

Všechny tyto problémy se stanou irelevantními, když stiskneme tlačítko na středovém tunelu pro otevření střechy. Můžeme to udělat téměř kdekoli, protože mechanismus funguje do 50 km/h. Po 17 sekundách si užíváme nebe nad hlavami. Samotný proces nevyžaduje žádné složité kroky – žádné háky ani páky. Pokud si pořídíte vyhřívaná sedadla a volant, tak ani teplota vzduchu 8 stupňů nebude překážkou, což jsem neopomněl ověřit.

Pod kapotou testovacího vzorku je čtyřválcový přeplňovaný agregát s přímým vstřikováním o výkonu 170 koní (při 6000 ot./min) a točivém momentu 260 Nm, dostupný při 1650 ot./min. To poskytuje Cascadě celkem uspokojivý výkon. Opel zrychlí na první „stovku“ za necelých 10 sekund.

170 koní je hodně, ale v praxi tuto sílu nepocítíte. Při akceleraci nezaznamenáme silné „kopání“. Řazení převodových stupňů je přesné, ale dlouhá dráha joysticku účinně omezuje sportovní styl jízdy. Inu, auto bylo stvořeno pro pohodové výlety.

Největším problémem Cascady je její hmotnost. S plnou nádrží paliva vůz váží téměř 1800 kilogramů. Může za to samozřejmě dodatečné zesílení podvozku pro zajištění bezpečnosti cestujících při případné nehodě. Bohužel se to projevuje hlavně na spotřebě paliva - Opel kabriolet s tímto motorem si ve městě vyžádá asi 10,5 litru benzinu na sto kilometrů. Na silnici mu bude vyhovovat 8 litrů.

Vysoká hmotnost také ovlivňuje manipulaci. Díky použití odpružení HiPerStrut (známého z Astry GTC) nemá Cascada tendenci překvapit řidiče nedotáčivostí, ale stačí projet pár zatáček a ukáže se, že auto neustále bojuje se svými příplatky. hmotnost. Vozidlo může být vybaveno elektronicky řízenou tlumicí silou (FlexRide). Rozdíly v jednotlivých režimech - Sport a Tour - jsou znatelné, ale z tohoto vozu neuděláme sportovce pouhým stisknutím tlačítka. Volitelné ráfky s pneumatikami 245/40 R20 vypadají fenomenálně, ale snižují komfort a znepříjemňují i ​​ty nejmenší vyjeté koleje.

Cascadu koupíte pouze v nejvyšší verzi s názvem „Cosmo“, tedy v nejbohatší konfiguraci. Dostaneme tedy dvouzónovou klimatizaci, kožený volant, zadní parkovací senzory a tempomat. Ceník otevírá vůz s motorem 1.4 Turbo (120 k) za 112 900 PLN. To ale není vše, výrobce si připravil poměrně dlouhý seznam příslušenství. Vyplatí se zvolit vyhřívaná přední sedadla (1000 PLN), bi-xenonové světlomety (5200 PLN) a pokud Cascadu používáme každý den, lepší odhlučnění (500 PLN). Vůz s motorem 1.6 Turbo, který podle všeho nejvíce vyhovuje „bulvárnímu“ charakteru kabrioletu, sníží naši peněženku o 121 600 PLN.

Opel Cascada se velmi snaží prolomit stigma „aster bez střechy“. Aby nebyl spojován s oblíbeným hatchbackem, upustilo se od názvu Twin Top, dopracovaly se materiály a kvalita povrchové úpravy. Bude takový plán fungovat? Kabriolety nejsou v Polsku populární. Kuriozitou v nabídce značky pravděpodobně zůstane Cascada vyráběná v Gliwicích.

Přidat komentář