Mazda MX-5 – listopadové zmatky
Články

Mazda MX-5 – listopadové zmatky

Co je základním předpokladem kabrioletů? Léto, slunce a vítr ve vlasech. Po této cestě si v našich klimatických podmínkách můžeme auto bez střechy užívat jen pár měsíců v roce. Pokud ale vlastníme malý, svižný roadster s pohonem zadních kol, jako je Mazda MX-5, na počasí nezáleží. I když je listopad a prší.

Populární roadster se dočkal čtyř inkarnací. Od roku 1989, kdy debutovala první verze NA s vyklápěcími elektronkami a roztomile vtipným výrazem, přes tlumenější NB a NC až po dvouleté dítě hledící uraženě zepředu - protože je těžké popsat její tvář jinak - Mata N.D. Světlomety vypadají jako oči přivřené vztekem. Vzhled malého baziliška na něm totiž z levého pruhu pohání doslova vše. Další auta se rozprchnou před blížícím se zlým mokem, jako by se báli přítomnosti i zmije za nimi.

Když zastavíte a v klidu se podíváte na siluetu Mazdy, snadno spatříte ducha jejích předchůdců. U modelu ND dostala přední část kromě zlých světlometů také velké prolisování přes podběhy, které opticky nafukují siluetu a dodávají agresivitu. Jemnost jim chybí natolik, že jsou zpoza volantu neustále vidět. Při pohledu na profil japonského roadsteru se nabízí jedna myšlenka: samotný design MX-5 slibuje fenomenální rozložení hmotnosti. Poměrně dlouhá kapota, nízké čelní sklo a černý plátěný „kurník“ s krátkou úhlednou zádí. Ve skutečnosti se model MX-50 může pochlubit rozložením hmotnosti mezi nápravy téměř 50: což řidič pocítí po prvních několika zatáčkách.

Těsné, ale vlastní

Jak to může být uvnitř dvoumístného roadsteru? Těsný. Naopak – velmi přeplněné, ale překvapivě ne klaustrofobické. Navzdory tomu, že nás interiérové ​​prvky jakoby obepínají ze všech stran a střecha téměř hladí po hlavě, kabina MX-5 se rychle stane vaším druhým domovem. Je těžké vysvětlit fenomén tmavého, stísněného a téměř asketického interiéru, kde se plast jeví pouze tam, kde bylo nutné schovat kabely.

Zatímco verze SkyFreedom, kterou jsme měli tu čest testovat, by měla mít sportovní sedadla Recaro, světle pastelově šedá Mazda přichází s „obyčejnými“ koženými sedadly. Do typických kýblů mají daleko, ale i tak je vidět (a cítit!), že sportovní charakter mají v genech. Poskytují dobrou boční oporu a při správném spárování s řídítky tvoří harmonické duo pro ničím nerušenou zábavu. Protože místo za volantem agresivní Miaty je skoro jako motokára. Lokty přiléhají k tělu, ruce zaťaté na malém pohodlném volantu, nohy rozmístěné téměř vodorovně a zdá se, že hýždě klouzají po asfaltu. Jedno je jisté – v sukni se z tohoto auta nedá ladně vystoupit.

Kvůli omezenému prostoru v japonském roadsteru nenajdeme mnoho přihrádek. Konstruktéři vyloučili ten standardní před nohama spolujezdce. Místo toho byl mezi opěradla židlí umístěn malý „šatník“. Přiblížit se k němu je trochu obtížné, abyste mohli dát hrnek nebo láhev do držadel vedle něj, musíte trochu kroutit ramenem. Před řadicí pákou je drážka, která je dokonale dimenzovaná pro smartphone. Spodní část je však zkosená, což znamená, že dosud ležící telefon je při dynamickém vzletu katapultován a (pokud nevyrazí řidiče) dopadne někde za pravé rameno nebo na podlahu. Nejlepším místem pro drobnosti, jako je telefon nebo dálkové ovládání brány, je malá přihrádka pod loktem řidiče. Jednak je uzavřený, takže ani při agresivní jízdě z něj nic nevypadne. Když už jsme se u tématu zastavili, stojí za zmínku kufr, kterému by se spíše mělo říkat velká přihrádka. Pojme pouze 130 litrů.

Přestože je interiér Mazdy MX-5 poněkud strohý, jeho sportovní charakter je cítit od prvního okamžiku. Navíc najdeme vše, s čím může řidič zvyklý na pohodlí počítat: rádio s Bluetooth připojením, vyhřívaná sedadla, parkovací senzory, navigaci, tempomat a audiosystém Bose (ve verzi SkyFreedom).

Zatímco výrobci kabrioletů se navzájem převyšují, jejichž elektrická stahovací střecha se skládá a rozkládá nejrychleji, Mazda přenáší pohonnou jednotku a jede na černou plátěnou střechu. Můžete si ho vyrobit sami a zvládne ho i drobná žena. Jednoduše povolte knoflík na zpětném zrcátku a posuňte střechu dozadu. Jediná věc, která by mohla být problém, je opravit to na místě. Ale když stojíte na semaforu, stačí se v sedačce mírně zvednout a zatlačit na její design, aby Mazda tichým cvaknutím oznámila, že je připravena přijímat sluneční světlo. Zavírání střechy je ještě jednodušší. Po stisknutí tlačítka, které uvolní stříšku ze zámků odkládací přihrádky, stačí uchopit rukojeť a přetáhnout ji přes hlavu jako velkou kapuci. To lze provést i při pomalé jízdě.

Velký duch v malém těle

Pod kapotou testované Mazdy MX-5 je nejsilnější benzínový motor v nabídce, 2.0 SkyActiv s výkonem 160 koní a maximálním točivým momentem 200 Nm. Řadová čtyřka, i když svými parametry nijak ohromující, dokáže poskytnout mnohem více, než by řidič čekal. Zrychlí na 100 km/h velmi rychle, za 7,3 sekundy. Dále to také není špatné – MX-214 najíždí na dálnici docela svižně. Při další jízdě máte pocit, že atmosférický motor vlastně víc nechce, přestože výrobce uvádí maximální rychlost 140 km/h. Dosažitelné, ale nad zmíněnými km/h začíná auto mírně plavat po silnici, kabina začíná být hlučná. Na to je ale těžké si stěžovat, vzhledem k látkové střeše.

Pochvalu si zaslouží především manuální převodovka. Zdá se, že byl vytvořen přímo pro sportovní roadster. Šestistupňová převodovka má poměrně krátké první převodové poměry, což přispívá k dynamickému rozjezdu, zrychlení a podřazení. Protože MX-pětka dokonce miluje to druhé! Box je přitom natolik flexibilní, že skvěle funguje na cestách. Dráha kniplu je krátká a specifické řazení je těsné, jako u typického sportovního vozu.

Stejným dojmem působí i volant. Pracuje s velkým odporem, díky čemuž je dobře cítit, co se děje s koly, a při dynamické jízdě je s autem cítit jedno. To vše v kombinaci se sportovním podvozkem Bilstein (dostupným v paketu SkyFreedom) dělá z Mazdy MX-5 dokonalého společníka pro zábavu. I když zadní náprava „omylem“ prokluzuje, zdá se, že říká: „No tak! Hrajte si se mnou! “, aniž by působil dojmem neovladatelného stroje.

Sportovnost je cítit nejen na první pohled, ale i při stisknutí startovacího tlačítka. Po kovovém zakašlání se z motorového prostoru k uším řidiče ozývá nepřetržité chrčení, což naznačuje, že zvukotěsných rohoží není nadbytek. Zvuk je na moderní auta dost neobvyklý, tichý, jemný a jako by nás chtěl uspat. Mazda, která roztáčí své čtyři válce s hučícím vrčením, jako by říkala: "Nespi!" A vlastně – když řídíte, už nepotřebujete ranní kávu.

Úsporné nejen z hlediska paliva

Na palubě Mazdy MX-5 není mnoho asistenčních systémů pro řidiče. Máme asistenta neplánované změny jízdního pruhu, který se chová jako líný ochrankář – spí do poslední chvíle, někdy dokonce zapomíná, jakou má roli. Ale možná je to tak lepší, aspoň se necítíme špatně, když hrajeme na ulici. Mazda byla také vybavena systémem i-STOP, běžně známým jako start/stop. I když to má přispět ke snížení spotřeby paliva, MX-pětka není „chamtivá“. Při dynamické jízdě po městě těžko překročíte 7,5-8 litrů. Při plynulé akceleraci se snadno dosáhne výrobcem deklarovaných 6,6 l / 100 km. Mezi nejzajímavější řešení malá Mazda použila systém i-ELOOP, který přeměňuje energii vznikající při brzdění na elektřinu, která se ukládá a využívá k pohonu různých komponentů vozu. Sice to není vidět a nijak neovlivňuje radost z jízdy, ale zdá se, že jde o praktické řešení.

Pokud jde o řízení, malá Japonka z Hirošimy je jednoduchá, hravá a má sklony k neplechám. Řidičovi to nezkomplikuje život a není třeba být Schumacher, abychom vám vykouzlili úsměv na tváři, který končí vzadu na hlavě. Stádo 160 koní zvládá podtunovou Mazdu MX-5 dobře, i když v zatáčkách se cítí mnohem lépe než na rovinkách. Křivky doslova miluje, užívá si je jako malé štěně. A těsně před zatáčkou shodit ještě dva rychlostní stupně dolů, aby se radostně vyjící řítila vpřed a zakousla se do asfaltu. Díky skvělému rozložení hmotnosti je většinou neutrální, i když vyvolat přetáčivost není velký problém. Zvlášť když prší. Pak „for-miata“ dozadu, je hezké se dívat a točit volantem. Při dynamické (někdy až přílišné) jízdě po městě však poslušně poslouchá povely řidiče, ví, kdy je čas si hrát a kdy se rychle dostat do cíle. A v této roli si poradí fenomenálně – bojovný městský roadster, s nímž ani pondělky přestanou být tak hrozné.

Přidat komentář