Smazat řádek kódu smrti

Fontána Hérodotova mládí, Ovidiova kumánská Sibyla, mýtus o Gilgamešovi - myšlenka nesmrtelnosti je zakořeněna v tvůrčím vědomí lidstva od samého počátku. V dnešní době se díky pokrokovým technologiím může nesmrtelné mládí brzy vynořit ze země mýtů a vstoupit do reality.

Pokračovatelem tohoto snu a mýtu je mj. Pohyb 2045, kterou v roce 2011 založil ruský miliardář Dmitrij Ichkov. Jeho cílem je učinit člověka nesmrtelným technickými metodami – vlastně přenesením vědomí a mysli do prostředí lepšího, než je lidské tělo.

Existují čtyři hlavní cesty, po kterých se pohyb pohybuje ve snaze dosáhnout nesmrtelnosti.

První, kterému říká Avatar A, je navržen tak, aby poskytoval dálkové ovládání lidského mozku humanoidním robotem pomocí rozhraní mozek-počítač (BKI). Stojí za to připomenout, že již mnoho let je možné ovládat roboty silou myšlenky.

Avatar B, místo aby na dálku ovládal tělo, hledá implantaci mozku do nového těla. Existuje dokonce firma Nectome, která nabízí sběr a uchování mozků za účelem jejich v budoucnu oživit v nových obalech, biologických nebo strojních, i když se již jedná o další krok, tzv. neobvyklost.

Avatar C poskytuje plně automatizované tělodo kterého by se mohl nahrát mozek (nebo jeho předem nahraný obsah).

Hnutí 2045 také mluví o Avataru D, ale to je vágní představa.mysl zbavená hmoty"Možná něco jako hologram."

rok 2045 (1), jako časový rámec pro začátek cesty k „nesmrtelnosti v singularitě“, pochází z úvah slavného futurologa Raye Kurzweila (2), o kterém jsme se v MT vícekrát zmiňovali. Není to jen fantazie? Možná, ale to nás nezbavuje otázek – co potřebujeme a co to znamená pro každého jedince a pro celý druh homo sapiens?

Kumánská Sybilla, známá např. z Ovidiových děl žádala dlouhý život, ale ne mládí, což nakonec vedlo k tomu, že proklela svou věčnost, jak stárla a scvrkávala se. Ve futuristických vizích singularity, kdy je integrován člověk-stroj, na tom možná nezáleží, ale pokusy o prodloužení života založené na biotechnologiích se dnes točí kolem problému stárnutí a pokusů tento proces zvrátit.

Silicon Valley nechce zemřít

Zdá se, že miliardáři ze Silicon Valley, kteří bohatě financují výzkum metod a opatření v boji proti stárnutí a umírání, považují tento čistě technický problém za další výzvu, kterou lze zkonstruovat a naprogramovat tak, aby úspěšně nacházela řešení.

Jejich odhodlání se však setkává s velkou kritikou. Sean Parker, zakladatel kontroverzního Napsteru a poté první prezident Facebooku, před dvěma lety varoval, že pokud se sny miliardářů o nesmrtelnosti naplní, rozdíly v příjmech a přístupu k metodám prodloužení života by mohly vést k prohlubování nerovnosti a vzniku „nesmrtelného mistrovská třída“, která má výhodu oproti masám. kteří si nemohou dovolit užívat si nesmrtelnost.

Spoluzakladatel společnosti Google Sergej Brin, generální ředitel společnosti Oracle Larry Ellison Oraz Elon Musk důsledně však investují do projektů, jejichž cílem je prodloužit průměrnou délku lidského života na 120 a někdy i XNUMX let. Přijmout, že nevyhnutelně zemřou, znamená přijmout porážku.

„Když slyším všechny, kteří říkají, že smrt je přirozená a jen součástí života, myslím, že nic nemůže být dále od pravdy,“ řekl v roce 2012 spoluzakladatel a investor PayPal. Peter Thiel (3) na webu Business Insider.

Pro něj a mnohé jemu podobné, bohaté na křemík, je „smrt problém, který lze vyřešit“.

V roce 2013 Google spustil svou dceřinou společnost Calico (California Life Company) s darem XNUMX miliardy dolarů. O činnosti společnosti je málo známo. Víme, že sleduje život laboratorních myší od narození až po smrt a snaží se identifikovat „biomarkery“ biochemikálií odpovědných za stárnutí. Snaží se také vytvářet drogy, vč. proti Alzheimerově chorobě.

Některé nápady na prodloužení života však zní přinejmenším kontroverzně. Například již existuje mnoho společností, které provozují studium účinků krevní transfuze od mladých, zdravých lidí (zejména ve věku 16-25 let) do krevního oběhu stárnoucích bohatých. O tyto metody se zřejmě začal zajímat již zmíněný Peter Thiel, který podpořil startup Ambrosia (4). Krátce po vlně zájmu o tento konkrétní „vampirismus“ vydal americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) prohlášení, že tyto procesy „nemají žádný prokázaný klinický přínos“ a jsou „potenciálně škodlivé“.

Myšlenka nomen omen však neumírá. V roce 2014 výzkumník z Harvardu Amy Wagersovádospěl k závěru, že faktory spojené s mladou krví, zejména bílkoviny GDF11, dopřejte starším myším silnější uchopení a upgradujte jejich mozky. To se setkalo s širokou kritikou a prezentované výsledky byly zpochybněny. Z krevních testů je znám i Alkahest, který hledal proteinové koktejly v krevní plazmě pro nemoci senilního věku, jako je Alzheimerova choroba.

Další oblastí výzkumu je kronika, která je spojena s (není pravda) The Legend of the Frozen Walt Disney. V kontextu současného výzkumu vlivu nízkých teplot

Znovu se objeví Thielovo jméno a je ochoten financovat společnosti, které provádějí tento druh výzkumu. A není to jen o průzkumu – firem, které nabízí, už je spousta mrazicí službajako je Alcor Life Extension Foundation, Cryonics Institute, Suspended Animation nebo KrioRus. Náklady na takovou službu Alcor Life Extension Foundation jsou téměř 300 XNUMX PLN. Pouze PLN na hlavu nebo více 700 tisíc pro celé tělo. 

Kurzweil i Aubrey de Gray (5), cambridgeský bioinformatik a biogerontolog-teoretik, zakladatel SENS Foundation a spoluzakladatel Metuzalémské nadace, má stejný pohotovostní plán, pokud práce na nesmrtelnosti nepostoupí kupředu tak rychle, jak si přejeme. Když zemřou, zmrazí je v tekutém dusíku s instrukcemi, aby je probudili, až když věda ovládne nesmrtelnost.

Věčné maso nebo nesmrtelnost v autě

Vědci zabývající se prodlužováním života věří, že stárnutí není ani tak cílem evoluce druhů, jako spíše evoluce tento problém vůbec neřeší. Jsme stvořeni k tomu, abychom žili dostatečně dlouho na to, abychom předali své geny – a na tom, co se stane dál, vlastně nezáleží. Z hlediska evoluce existujeme od třiceti nebo čtyřiceti let bez konkrétního účelu.

Mnoho tzv žetony pro psy pohlíží na stárnutí ne jako na biologický proces, ale jako na fyzický proces, jako na druh entropie, která ničí předměty, jako jsou stroje. A pokud máme co do činění s jakýmsi strojem, nebyl by to počítač? Snad to stačí vylepšit, zvýšit možnosti, spolehlivost a záruční dobu?

Víra, že to musí být něco jako program, je těžké setřást z algoritmicky řízených myslí Silicon Valley. Podle jejich logiky stačí opravit nebo doplnit kód za našimi životy. Úspěchy jako vědci z Kolumbijské univerzity, kteří v březnu oznámili, že do sítě DNA zapsali celý počítačový operační systém, toto přesvědčení jen potvrzují. Pokud je DNA jen velkou složkou pro všechny dokumenty podporující život, proč nelze problém smrti vyřešit metodami známými z informatiky?

Nesmrtelní se obecně dělí na dva tábory. První "masný" zlomekv čele se zmíněným de Grayem. Věří, že můžeme předělat naši biologii a zůstat ve svém těle. Druhé křídlo je tzv Robocopy, vedená Kurzweilem, doufající, že se konečně připojí ke strojům a/nebo cloudu.

Zdá se, že nesmrtelnost je velkým a neúprosným snem a touhou lidstva. Ale je tomu skutečně tak?

Loni genetik Nir Barzilai představil dokument o dlouhověkosti a poté se zeptal tří set lidí v sále:

"V přírodě jsou alternativou dlouhověkost a reprodukce," řekl. - Zvolili byste raději věčnou existenci, ale bez reprodukce, plození, lásky atd., nebo možnost např. 85 let, ale ve stálém zdraví a zachování toho, co vyžaduje nesmrtelnost?

Pro první možnost zvedlo ruku jen 10-15 lidí. Zbytek nechtěl věčnost bez všeho nejlidštějšího.