Polský průzkumný letoun část 4
Vojenské vybavení

Polský průzkumný letoun část 4

Polský průzkumný letoun část 4

Piloti Sochačevského pluku pravidelně vypracovávali letecké operace ze silničních úseků letiště. Na fotografii letoun MiG-21R s průzkumným kontejnerem D přistává na DOL Kliniska.

V září 1980 pilot, který vzlétl na průzkumný let na letounu MiG-21R z letiště Sokhachev, nabral směr na Malbork. Kolem poledne překročil pobřeží Gdaňského zálivu a směrem k Vladislavovu pokračoval v letu. Když byl v Baltském moři, odbočil vlevo na západ a aktivoval elektronickou inteligenci.

Během 18 minut letu nezaznamenal žádnou aktivitu cizích letadel, sledovací signály ani neočekávané události. Jak bylo psáno ve zprávě: taková situace při průzkumných letech byla extrémně vzácná. Po další změně kurzu pilot přistál na letišti Swidwin, aby obnovil připravenost k dalšímu letu. Zpáteční let odlétal asi o 40 minut později. Pilot nasměroval letadlo k Baltskému moři a v oblasti mezinárodních vod zapnul průzkumné zařízení a naklonil letadlo na pravé křídlo a začal létat v typickém kruhu.

Zároveň stanice SPO-3 začala cyklicky signalizovat radiolokační záření letounu. Uprostřed kruhu začala stanice průběžně informovat pilota o zachycení dvěma mimozemskými stíhačkami. Jednalo se o německé F-104G Starfightery, které střídavě útočily na polský MiG-21R ze zadní polokoule. Když se pilot „jednadvacítky“ blížil ke konci kruhu, vstoupil do vzdušného prostoru Polska, při pohledu přes periskop však uviděl dva německé letouny. Pilot vyrovnal let, ale stíhačky nadále zůstávaly v zadní polokouli a vykonávaly svou práci. Po nějaké době všechna tři auta překročila pobřeží a letěla nad pevninou.

Polský průzkumný letoun část 4

Piloti Sochačevského pluku pravidelně vypracovávali letecké operace ze silničních úseků letiště. Na fotografii letoun MiG-21R s průzkumným kontejnerem D přistává na DOL Kliniska.

V této době byla služební dvojice MiG-871M vybrána ze sovětského 23. stíhacího leteckého pluku dislokovaného na letišti Kolobrzeg. Němečtí piloti si velmi pozdě všimli, že jsou na pevnině a vrátili se do Baltského moře, přičemž ve vysoké rychlosti provedli zatáčku. Ukázalo se, že pouze radarové ovládání upoutalo pozornost německých pilotů, že obraz na ukazatelích naznačoval jejich přítomnost nad územím cizí země. Polská strana nepodala protestní nótu a sovětské stíhačky, které nedosáhly F-104G, se vrátily na vzletové letiště. Celkem bylo do konce roku 1980 dokončeno 119 letů elektronického průzkumu, což svědčí o vysoké aktivitě letectví NATO.

V roce 1981 bylo plánováno více než 220 průzkumných letů. První bojovou zkouškou MiGu-21R bylo mezinárodní cvičení Sojuz'81, při kterém piloti letounů tohoto typu prováděli průzkum určených oblastí při hledání mobilních odpalovacích zařízení balistických raket s jadernými náplněmi. Paralelně s cvičením Varšavské smlouvy plnily na nádvoří úkoly taktické a dělostřelecké průzkumné pluky z Powidze a Sochaczewa. Cvičení s kódovým označením "Klon'21" se zúčastnilo šestnáct letounů MiG-21R (čtyři od 32. PRT a dvanáct od 81. PRT). Piloti plnili především průzkumné úkoly v určených oblastech severozápadního Polska. Kromě toho ve stejnou dobu piloti MiG-21R ze Sochačeva plnili své úkoly v oblasti průzkumu se západními radarovými zařízeními.

27. července 1981 bylo ztraceno další letadlo. Tentokrát pilot, 21. npor. Leszek Panek ze Sochačevského pluku provedl nálet pro elektronické zpravodajství. Po dokončení mise během přiblížení na přistání hlásil pokles otáček motoru. Letový ředitel vydal povel: sundat podvozek a dát plný plyn. Pilot příkaz potvrdil a příkaz vykonal. Bohužel MiG-380R nadále ztrácel rychlost. Když bylo letadlo ve výšce 300 m, letový ředitel vydal povel k katapultování. Pilot opustil letoun ve výšce 21 m, bezpečně přistál na padáku. MiG-70R, který ztratil rychlost, se převalil na levé křídlo a přešel do střemhlavého letu, přičemž narazil na zem pod úhlem 2402°. Příčinou havárie, při níž zahynul model s ocasním číslem XNUMX, bylo samovolné otevření trysky přídavného spalování, které způsobilo ztrátu tahu a pokles rychlosti.

S nahromaděním zkušeností došlo k úpravám a opravám metodiky elektronického zpravodajství. Téměř každý rok byly měněny letové trasy a výška plněných „bojových“ úkolů, aby bylo nepříteli ztíženo sledování činnosti našeho průzkumného letectva. Zlepšila se také metodika pro vývoj výsledků průzkumu. Byly vyvinuty a modernizovány průzkumné a průzkumné prostředky a reorganizován systém odpovědný za organizaci průzkumných letů. Při plánování průzkumných letů byly činěny pokusy pokrýt lety všechny hodiny dne. Získané výsledky jasně ukázaly období největší intenzity nepřátelských radarových systémů.

V tomto období byly z iniciativy velení letectva také provedeny některé experimentální práce. Spočívaly ve vypracování cvičení zaměřených na vypracování vhodných metod vedení společné průzkumné letecké činnosti. K tomu byly na cvičiště zavedeny předměty napodobující nepřátelské radarové stanice; výcvikové velitelství a přidělené síly průzkumných jednotek plánovaly a prováděly lety pro elektronický průzkum těchto objektů. Kvůli relativně krátkým vzdálenostem se plánovaly lety v malých a středních výškách. Získané výsledky byly ověřeny následnými posádkami, které musely v uvedených oblastech létat a přítomnost těchto objektů potvrdit fotografováním. Byly to zajímavé experimenty, které pomohly vypracovat nejlepší metody průzkumných leteckých bojových operací.

V roce 1982 se konalo poslední společné cvičení za účasti 21. a 32. plrt na letounech MiG-21R. Byly označeny kódovým označením „Granit-82“ a „Clone-82“ a byly prováděny společně s národními silami protivzdušné obrany a samostatnými silami námořnictva. Úkoly byly plněny z dočasného základního letiště ve Svidvíně. Jednotliví piloti nacvičovali vizuálně-fotografický průzkum. Zpravodajské údaje byly předány velení 3. divize útočného a průzkumného letectva. Celkem bylo provedeno 32 výjezdů pro fotografování a 5 pro elektronickou inteligenci.

V roce 1982 byly zahájeny další renovační práce. Jeho iniciátorem byl letoun 1705, který v listopadu odletěl do Deblinu, aby provedl výše uvedené práce. Za zmínku stojí, že jeho další provoz po poškození v roce 1985 byl nejistý, nicméně po téměř dvou letech ve Vojenském leteckém závodě v Deblinu v červenci 1987 byl vůz vrácen zpět k letu. V roce 1982 bylo dokončeno 95 % úkolů elektronického zpravodajství. 13 letů pro tento typ úkolů nebylo možné z důvodu obtížných povětrnostních podmínek ve čtvrtém čtvrtletí roku uskutečnit.

Přidat komentář