Testovací jízda Opel Astra Sports Tourer 2.0 CDTi: Opel, nejspolehlivější
Testovací jízda

Testovací jízda Opel Astra Sports Tourer 2.0 CDTi: Opel, nejspolehlivější

Testovací jízda Opel Astra Sports Tourer 2.0 CDTi: Opel, nejspolehlivější

Co je reklama a co je pravda? Před čtyřmi desetiletími byla spolehlivost klíčovým prvkem hesla Opel. Na 100 000 km Astra Sports Tourer prokázal, že slib, který dal dříve, je dnes splněn.

Nedávno jsme viděli černocha na Leopoldstrasse v módní mnichovské čtvrti Schwabing. Audi A8, které se pohybovalo znatelně líným tempem, budilo pozornost. Na zadní straně byla nenápadná, ale snadno čitelná nálepka s nápisem „Mám štěstí, nejsem Opel“. Zatím jde vše s tradiční značkou z Rüsselsheimu, jejíž pověst nezískala žádnou z bouřlivých akcí v General Motors a okolí. Okamžitě mě napadne staré přísloví: „Jakmile vaše jméno ...“.

Je však tento postoj oprávněný? Ale ne. Proto Astra Sports Tourer 2.0 CDTi, která vstoupila do provozu 21. dubna 2011, dostala šanci prokázat se v maratonském testu na 100 000 km. A začněme od úplného začátku: alespoň co se spolehlivosti týče, auto prošlo celou vzdálenost s ovacemi, sebevědomě zabouřilo a obsadilo první místo ve své třídě z hlediska indexu poškození. Orchestr hraje s inkoustem! Opel kombi nikdy nebyl vážně poškozen, ani jednou nemusel jet na neplánovanou čerpací stanici. To se nepodařilo ani spolehlivému Audi A4 2.0 TDI v maratonu před dvěma lety. Pokud jde o auto s nálepkou, A8 4.2 Quattro - ach jo! - pak byl v roce 2006 nucen uskutečnit až pět neplánovaných návštěv dílny.

Působivé je však jiné srovnání: Ještě v roce 2007 Astra 1.9 CDTi, která tehdy ještě vezla tradiční model značky Caravan, absolvovala v maratonském testování svou tour docela dobře, ale ne tak bezchybně jako aktuální model. Od svého debutu v prosinci 2010 nese název Sports Tourer – což nejen zní moderněji, ale také zjevně přináší kvalitativní zlepšení. Ve skutečnosti to odpovídá obecně přijímané myšlence vylepšení modelu.

Bohaté vybavení

Vůz představený redakci pro maratonské testy nebyl zdaleka špatně vybaven. Úroveň inovace v kombinaci s tehdy se rozvíjejícím výkonem 160 k. Motor 2.0 CDTi byl nejvyšší a nejdražší, včetně vybavení, jako jsou bi-xenonové světlomety, litá kola, automatická klimatizace, palubní počítač, světelné a dešťové senzory a tempomat. Kromě toho byl objednán komfortní balíček s vyhřívanými sedadly a senzory parkovacího asistenta, navigačním systémem s DVD, skleněným střešním oknem, podvozkem s nastavitelnými tlumiči Flex Ride, digitálním rádiem se zvukovým systémem a USB vstupem, ergonomickými sedadly a mnohem více. pár pěkných věcí, které zvýšily cenu z tehdejšího základu 27 955 eur na 34 885 eur. Dnes bude auto s takovým vybavením stát o téměř 700 eur více.

V této situaci je pochopitelné, proč odhadované náklady na konci testu, rovných 15 100 eur, vyznívají poněkud střízlivě: zastaralost je téměř 57 procent. Je zde ale fenomén, který je známý z předchozích zkušeností – odhadci DAT sice do svých kalkulací zahrnují drahé zařízení, ale při prodeji nepřinášejí téměř žádné další příjmy.

Tyto věci však samozřejmě zpříjemňují život – to platí například pro systém Quickheat. Vzhledem k tomu, že moderní naftové motory jsou v poslední době tak účinné, že nevytvářejí téměř žádné přebytečné teplo, zůstává interiér při teplotách pod nulou často docela chladný. To je účinně kompenzováno přídavným elektrickým ohřívačem, jak je uvedeno v přátelské poznámce v deníku testu. Zařízení však stojí dalších 260 eur.

Dálkové auto

Stejný motiv se jako červená nit vine záznamy testerů – poprvé, co usednete za volant, se okamžitě spřátelíte s kombíkem Opel. Mohou za to především přední sedadla, která způsobují jen chválu. Zástupcem je v tomto ohledu kolega s jinak dosti citlivými zády, který inspirativně píše o „extrémně pohodlných sedadlech, se kterými lze bez problémů zvládnout i 800kilometrový přechod“. Jedinou výraznou nevýhodou bylo, že sedadlo řidiče se po 11 kilometrech ukázalo jako trochu nestabilní, což se dalo snadno upevnit upevňovací páskou.

Nepodařilo se však odstranit nedostatek prostoru pro nohy vzadu, který způsobuje neustálé nepohodlí cestujícím vyšším než 1,70 metru. I dětské nožičky se neustále opírají o opěradla předních sedadel. A většinou řidiče s malými dětmi neustále rozčilovalo, že Isofix klipy pro uchycení dětských sedaček jsou příliš špatně dostupné. Jsou tak hluboko v čalounění sedadel, že mladý kolega, docela pokročilý v oblasti plánování rodiny, byl nucen i přes systém Isofix připoutat sedačku bezpečnostním pásem. To nic neusnadňuje, protože přezky opasku nejsou snadno přístupné. Jeho stručný závěr je, že taková situace je pro rodinné auto nepřijatelná.

Ukázalo se tedy, že při přechodu zepředu dozadu se střídají světlé a tmavé tóny. Ale v zavazadlovém prostoru je Sports Tourer opět představen z té nejkrásnější stránky. Snadno se vejde na všechna prázdninová zavazadla čtyřčlenné rodiny a síť, která vyžaduje poměrně jemné nastavení, poskytuje v případě potřeby jasnou hranici. Základní objem 500 litrů lze snadno rozšířit na 1550 litrů při zachování dlouhé ložné plochy 1430 mm. Skutečnost, že radost z jízdy se přidává k užitečným vlastnostem, je neustále uznávána různými testery. Důvodem je především podvozek se systémem Flex Ride, který upravuje vlastnosti tlumičů, posilovače řízení a odezvy na plynový pedál a umožňuje vám výběr ze tří režimů: normální, cestovní a sportovní. Ať už si testující vyberou jakýkoli, vždy potvrdí, že model Opel má „větší komfort zavěšení“.

Hodnocení motoru není tak jednoznačné. Je pravda, že kvitují sílu mohutného mezitahu, který na konci testu ještě vylepšil naměřené hodnoty zrychlení, ale někteří z testerů označili za příčinu mírné slabosti při rozjezdu opožděné reakce turba. A diesel samozřejmě není příkladem elegantní akustiky. Model s pohonem předních kol však vždy zaručuje dobrou trakci – i na sněhu a při plném zatížení.

S průměrnou spotřebou paliva 7,3 litru na 100 km patří model Opel k neoficiálním lídrům třídy. Rakouské dálnice (s omezením rychlosti) nabízejí další úspory – nastavíte tempo na 130 km/h a cesta začíná. Pak vás Astra odmění příkladnými 5,7 litry na 100 km. Bez dolévání oleje.

Dopravní nehody? Tady není žádný

To, že Astra Sports Tourer během celého dvouletého testování nehavarovala ani nemusela navštívit mimoplánovaný servis, je bezpochyby největším úspěchem tohoto modelu. Proto se řadí na první místo v žebříčku indexu poškození. I při důkladném pátrání najdeme v poznámkách k maratonskému testu jen zmíněné čalounění sedadel a skřípající spojkový pedál. V rámci servisní akce společnosti byly provedeny změny na táhlech mechanismu stěračů – a je to. Ani náklady na pravidelnou údržbu nepřesáhly přípustnou hranici. Největším jednorázovým nákladem byla výměna brzdových kotoučů a destiček při údržbě po 60 000 km. Suma sumárum, nesmírně šťastná bilance.

Krátce po skončení maratonu dostal testovací vůz ještě další poškození – uvízl mu šroub v pravém zadním kole. Ale dobré Astře opravdu nelze nic vyčítat.

ZE ZKUŠENOSTÍ ČITATELŮ

A praktické zkušenosti čtenářů s jejich Opelem Astra jsou do značné míry pozitivní.

S novou Astrou J už Opel překonal již tak dobře zpracovanou a spolehlivou Astru H. Zatím, za téměř dva roky, jsem s Astrou 19 Ecoflex ujel 500 1.4 kilometrů – bez problémů a maximálně spolehlivě. Líbí se mi především sedačky, na kterých lze bezpečně cestovat na dlouhé vzdálenosti. Náklady na první službu byly naprosto přijatelné. Bohužel mnoho kilogramů Astry je cítit, i když průměrná spotřeba 6,3 litru na 100 km je naprosto normální.

Bernt Breidenbach, Hamburk

Moje Astra 1.7 CDTi s 125 hp. najezdil mimořádně spolehlivě již 59 000 kilometrů. Cesta přes 5500 kilometrů na dovolenou se třemi lidmi, psem a zavazadly byla také bez stresu a bez stresu. Průměrná spotřeba je 6,6 l / 100 km i přes rychlou jízdu po dálnici a časté zařazování stacionárního topení. Po ujetí 14 km byla nutná servisní odstávka kvůli vadnému vstřikovači a poškozenému mechanismu zpětného chodu páčky blinkrů, jinak je auto velmi spolehlivý společník.

Khan Christopher Senjuisal, Dortmund

Od srpna 2010 jsem ve své Astře J 51 Turbo Sport najel 000 1.6 kilometrů a jsem s autem velmi spokojený. Nastavitelný podvozek je skvělý, nejvíce se mi líbí sportovní režim. Se svými 180 hp auto jezdí velmi dobře a spotřebuje průměrně 8,2 litru na 100 km.

Jean-Marc Fischer, Eglisau

Svoji Astru Sports Tourer 2.0 CDTi jsem si koupil před rokem a čtyřmi měsíci a od té doby ji používám poměrně intenzivně, někdy najezdím 2500 kilometrů týdně. S výjimkou problému s automatickou převodovkou s měničem točivého momentu, který způsobil, že vůz jel v nouzovém režimu až do odjezdu servisního střediska, nebyly žádné problémy. Zpočátku bylo nepříjemné, jak se stroj spíná, ale při opravě se to napravilo. Hlučný motor však trochu unaví smysly, bylo by možné dát dodatečnou izolaci. Přesto je to skvělé auto s dobrou viditelností, motor je zábavný a řízení je vybíjející.

Markus Bjoesinger, Wielingen-Schweningen.

ZÁVĚR

O téměř dva roky a 100 000 mil později je Astra Sports Tourer nepoškozená a má jen málo známek používání. Za tento úspěch si Opelerovi zaslouží vážnou poklonu. Je pravda, že vážné nehody jsou v dnešní době poměrně vzácné – při dnešním stavu techniky to máme důvod očekávat i po tak dlouhou dobu. Skutečnost, že Astra musela navštívit servisní středisko pouze na tři plánované prohlídky, každopádně hovoří o vysoké úrovni její kvality.

Text: Klaus-Ulrich Blumenstock

Foto: Conrad Beckold, Jurgen Decker, Dino Eisel, Thomas Fischer, Beate Yeske, Ingolf Pompe, Peter Falkenstein

Přidat komentář