Jak žít v novém klimatu?
Všechno má svou světlou stránku – alespoň tomu Apple věří a tvrdí, že jak se klima zhorší, užitečnost iPhonu při osobních interakcích vzbuzuje u zákazníků větší pocit loajality ke značce. Apple tedy viděl pozitivní stránku oteplování.
„Jak se dramatické povětrnostní události stávají častějšími, je okamžitá a všudypřítomná dostupnost odolných, přenosných zařízení připravených k použití v situacích, kdy mohou být doprava, napájení a další služby dočasně nedostupné,“ napsal Apple ve zprávě.
iPhone v obalu citlivém na klima
Firma počítá i s dalšími benefity. S rostoucími cenami energií zákazníci hledají produkty pro úsporu energie, a to je podle cupertinského giganta jednou z hlavních výhod jeho návrhu.
Apple proto vidí změnu klimatu jako pozitivní aspekt, i když některé služby nabízené iPhonem tím mohou trpět – například přesnost navigace a hodin. Tání ledu v Arktidě mění celý systém distribuce vody na planetě a někteří vědci se domnívají, že to ovlivňuje zemskou rotační osu. To je způsobeno posunem magnetického pólu na východ. To vše může vést k rychlejší rotaci planety kolem její osy. V roce 2200 se den může zkrátit o 0,012 milisekundy. Není přesně známo, jak to ovlivní životy lidí.
Obecně platí, že život ve světě zasaženém klimatickými změnami vypadá katastrofálně. Nicméně ani v nejhorším scénáři je nepravděpodobné, že bychom čelili úplnému zničení. Pokud existují vážné pochybnosti o tom, zda člověk dokáže zastavit nepříznivé události (i když opravdu chce, což není vždy spolehlivé), měl by si začít zvykat na myšlenku „nové klimatické normality“ - a myslet na přežití. strategie.
Je tu tepleji, je tam sucho, je tu více vody.
Už je to znát prodloužení vegetačního období v mírných pásmech. Noční teploty rostou rychleji než denní. Může narušit i vegetaci např. rýže. změnit rytmus života člověka i urychlit oteplováníprotože normálně teplá Země se v noci ochlazuje. Jsou stále nebezpečnější vlny veder, která v Evropě může zabít desítky tisíc lidí ročně – podle odhadů v horku roku 2003 zemřelo 70 tisíc lidí. lidé.
Na druhou stranu satelitní data ukazují, že se otepluje. dělá zemi zelenějšícož je nejvíce patrné v dříve suchých oblastech. Celkově nejde o špatný jev, i když se v současnosti jeví v některých oblastech jako nežádoucí. Například v Austrálii více vegetace spotřebovává vzácné vodní zdroje a narušuje tok řek. Může se však také stát, že se klima časem změní na vlhčí. zvýší celkové množství vody v okruhu.
Severní zeměpisné šířky, jako je Sibiř, by se díky globálnímu oteplování mohly teoreticky proměnit v oblasti zemědělské výroby. Je však třeba připomenout, že půda v arktických a pohraničních oblastech je velmi chudá a množství slunečního záření, které dopadá na zem v létě, se nezmění. Oteplování také zvyšuje teplotu arktické tundry, která pak uvolňuje metan, velmi silný skleníkový plyn (metan je emitován také z mořského dna, kde je zachycen v krystalech zvaných klatráty).
Ostrovy souostroví Maledivy patří kvůli globálnímu oteplování k nejzranitelnějším
Zvýšení biomasy planktonu v severním Pacifiku to má pozitivní, ale možná i negativní důsledky. Některé druhy tučňáků mohou přibývat, což není dobré pro ryby, ale pro to, co jedí, ano. Znovu a znovu. Obecně se tedy v důsledku oteplování uvádějí do pohybu kauzální řetězce, jejichž konečné důsledky nejsme schopni předvídat.
Teplé zimy budou znamenat určitě méně úmrtí kvůli chladu, zejména mezi skupinami, které jsou na jeho účinky obzvláště citlivé, jako jsou senioři. Stejným skupinám však také hrozí, že budou nepříznivě ovlivněny dodatečným teplem a počet úmrtí na vlny veder se zvyšuje. Také se všeobecně věří, že k tomu přispěje teplejší klima migrace patogenní hmyzjako jsou komáři a malárie se objeví na zcela nových místech.
Pokud kvůli klimatickým změnám hladina moře se zvedne o 2100 metrů do roku 3 to bude znamenat především masové migrace lidí. Někteří se domnívají, že nakonec může hladina moří a oceánů stoupnout až na 20 m. Mezitím se odhaduje, že vzestup o 1,8 m znamená nutnost přesídlit jen v USA 13 milionů lidí. Důsledkem budou i obrovské ztráty – kupř. hodnotu ztraceného majetku v nemovitostech bude to téměř 900 miliard amerických dolarů. -li Himálajské ledovce navždy roztajíkterý se objeví do konce století problém s vodou pro 1,9 miliardy lidí. Velké řeky Asie tečou z Himalájí a tibetské náhorní plošiny a zásobují vodou Čínu a Indii a také mnoho menších zemí. Ohroženy jsou především ostrovy a mořská souostroví, jako jsou Maledivy. Rýžová pole právě teď naplněné slanou vodoukterá ničí úrodu. Mořská voda znečišťuje řeky, protože se mísí se sladkou vodou.
Dalším negativním důsledkem, který výzkumníci vidí, je vysychající deštný prales, který uvolňuje další CO do atmosféry2. Změněné pH, tzn. acidifikace oceánů. K tomuto procesu dochází v důsledku absorpce dalšího CO.2 do vody a mohl by mít závažný destabilizační účinek na celý oceánský potravní řetězec. V důsledku bělení a nemocí způsobených oteplováním vod dochází k riziko vyhynutí korálů.
Oblasti v Jižní Americe jsou v různé míře ohroženy vysycháním (nejvíce v červené barvě), podle satelitního průzkumu Tropical Rainfall Measuring Mission
Některé ze scénářů ve zprávě AR4 Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) také naznačují pravděpodobné ekonomický efekt změna klimatu. Očekává se, že ztráta zemědělské a obytné půdy naruší globální obchod, dopravu, dodávky energie a trhy práce, bankovnictví a finance, investice a pojištění. To by zničilo ekonomickou a sociální stabilitu v bohatých i chudých zemích. Institucionální investoři, jako jsou penzijní fondy a pojišťovny, budou čelit vážným potížím. Rozvojové země, z nichž některé jsou již zapojeny do ozbrojených konfliktů, mohou čelit novým dlouhodobým sporům o vodu, energii nebo potraviny, které vážně podkopou jejich hospodářský růst. Obecně se uznává, že nepříznivé účinky změny klimatu pocítí především země, které jsou nejméně připraveny se přizpůsobit, a to jak sociálně, tak ekonomicky.
Nejvíce se však klimatologové obávají lavinová změna s boost efektem. Pokud například ledové příkrovy tají příliš rychle, oceán absorbuje mnohem více tepla, čímž brání obnově zimního ledu a systém vstupuje do neustálého cyklu vyčerpání. Další obavy souvisí s narušením mořských proudů nebo s cykly asijských a afrických monzunů, které mohou ovlivnit miliardy životů. Zatím nebyly nalezeny žádné známky takové lavinové změny, ale obavy neklesají.
Je oteplování příznivé?
Jsou však tací, kteří věří, že celková bilance klimatických změn je stále pozitivní a ještě nějakou dobu tomu tak zůstane. K podobnému závěru dospěl před mnoha lety i prof. Richard Tol z University of Sussex - krátce poté analyzoval výsledky studií o účincích budoucích klimatických jevů. V článku publikovaném v roce 2014 jako kapitola knihy How Much Have Global Issues Cost the World?, edited Bjorn Lomborg, předseda Copenhagen Consensus, Prof. Tol tvrdí, že k tomu přispěla změna klimatu zlepšení blahobytu lidí a planety. Nejedná se však o takzvaného klimatického popírače. Nepopírá, že ke globální změně klimatu dochází. Navíc věří, že se budou ještě dlouho hodit a po roce 2080 nejspíš začnou světu jen škodit.
Tol však spočítal, že zatímco příznivé účinky změny klimatu tvoří 1,4 % celosvětové ekonomické produkce, do roku 2025 se tato úroveň zvýší na 1,5 %. V roce 2050 bude tento přínos nižší, ale očekává se, že bude činit 1,2 % a až do roku 2080 bude záporný. Pokud bude světová ekonomika nadále růst tempem 3 % ročně, bude do té doby průměrný člověk asi devětkrát bohatší než dnes a například nízko položený Bangladéš si bude moci dovolit stejnou ochranu před povodněmi které dnes Nizozemci mají.
Podle Richarda Tola jsou hlavní přínosy globálního oteplování: méně úmrtí v zimě, nižší náklady na energii, vyšší zemědělské výnosy, možná méně sucha a možná i větší biodiverzita. Podle Tolla je největším zabijákem lidstva zima, ne horko. Nesouhlasí tak s aktuálně populárními výroky vědců, poukazují také na to, že vyšší koncentrace oxidu uhličitého působí mimo jiné jako doplňkové hnojivo pro vegetaci. Všímá si již dříve zmíněného rozšiřování zelených ploch na některých dosud suchých místech, jako je africký Sahel. V ostatních případech se samozřejmě o vysychání nemluví – a to ani v deštných pralesích. Podle studií, které uvádí, však výnos některých rostlin, jako je kukuřice, kvůli vyššímu CO2 rostou.
Objevují se vědecké zprávy o neočekávaných pozitivních dopadech změny klimatu například na produkci bavlny v severním Kamerunu. Předpokládané zvýšení teploty o 0,05 °C za rok zkracuje pěstební cykly o 0,1 dne za rok, aniž by to nepříznivě ovlivnilo výnosy. Navíc hnojící efekt obohacení CO2 zvýší výnos těchto plodin asi o 30 kg na hektar. Srážkové vzorce se pravděpodobně změní, ale až šest regionálních modelů používaných k vytváření budoucích vzorců počasí nepředpovídá pokles srážek – jeden model dokonce naznačuje nárůst srážek.
Ne všude jsou však předpovědi tak optimistické. V USA se uvádí, že produkce pšenice klesá v teplejších oblastech, jako je sever-centrální Texas. Naproti tomu chladnější oblasti jako Nebraska, Jižní Dakota a Severní Dakota zaznamenaly od 90. let výrazný růst. Prof. optimismus. Tola tedy pravděpodobně nemá opodstatnění, zvláště vzhledem ke všem dostupným údajům.
Zmíněný Bjorn Lomborg již řadu let upozorňuje na neúměrné náklady na boj s globálním oteplováním až na možné důsledky. V roce 2016 v televizi CBS řekl, že by bylo dobré vidět pozitivní dopady klimatických změn, i když je převažují negativa, a přijít s inovativnějšími způsoby, jak se s negativy vypořádat.
- - Řekl -.
Klimatické změny jistě mohou mít určité výhody, ale pravděpodobně budou nerovnoměrně rozděleny a vyváženy nebo budou překonány negativními dopady. Jakákoli srovnání konkrétních pozitivních a negativních vlivů jsou samozřejmě obtížná, protože se budou lišit podle místa a času. Bez ohledu na scénář budou muset lidé prokázat, co bylo v historii vývoje světa vždy výhodou – schopnost adaptovat se a přežít v nových přírodních podmínkách.
