HALO ZEMĚ v Koperníkově vědeckém centru
Proč potřebujeme tolik komunikovat s ostatními? Opravdu internet spojuje lidi? Jak o sobě dát vědět potenciálním obyvatelům vesmíru? Zveme vás na premiéru nejnovějšího filmu vyrobeného v Planetáriu „Nebesa Koperníka“. „Ahoj Zemi“ nás zavede do světa našich předků i do neznámých koutů vesmíru. Sledujeme je ve stopě vesmírných sond nesoucích pozemské poselství napříč vesmírem.
Touha po kontaktu s jinou osobou je jednou z prvních a nejsilnějších lidských potřeb. Učíme se mluvit prostřednictvím vztahů s druhými. Tato schopnost je s námi po celý život a je tím nejpřirozenějším způsobem komunikace. Jakým jazykem mluvili první lidé? Ve skutečnosti lze tyto první způsoby komunikace stěží nazvat řečí. Nejjednodušší je porovnat je s tím, co artikulují malé děti. Nejprve vydávají nejrůznější výkřiky, pak jednotlivé slabiky a nakonec se učí slovíčka i celé věty. Evoluce řeči – nárůst počtu slov, formulace složitých vět, používání abstraktních pojmů – umožnila přesně zprostředkovat stále složitější informace. Díky tomu vznikla možnost spolupráce, rozvoje techniky, vědy, techniky a kultury.
Řeč se však za určitých okolností ukázala jako nedokonalá. Náš hlasový rozsah je omezený a lidská paměť je nespolehlivá. Jak uchovat informace pro další generace nebo je přenést na větší vzdálenost? První symboly známé dnes ze skalních maleb se objevily před 40 tisíci lety. Nejznámější z nich pocházejí z jeskyní Altamira a Lascaux. Postupem času byly kresby zjednodušeny a přeměněny na piktogramy, přesně zobrazující psané předměty. Začaly se používat ve čtvrtém tisíciletí před naším letopočtem v Egyptě, Mezopotámii, Fénicii, Španělsku, Francii. Stále je používají kmeny žijící v Africe, Americe a Oceánii. Vracíme se také k piktogramům – to jsou emotikony na internetu nebo označení objektů v městském prostoru. Časopis, který známe dnes, vznikal současně v různých zemích světa. Nejstarší známý příklad abecedy pochází z doby kolem roku 2000 př. n. l. V Egyptě ji používali Féničané, kteří pomocí hieroglyfů zapisovali souhlásky. Další verze abecedy z této evoluční linie jsou etruská a poté římská, z nichž jsou odvozeny latinské abecedy, které dnes používáme.
Vynález písma umožnil psát myšlenky přesněji a na menší plochy než dříve. Nejprve používali zvířecí kůže, řezbáře a organické barvy nanášené na kamenné povrchy. Později byly objeveny hliněné tabulky, papyrus a nakonec byla v Číně vyvinuta technologie výroby papíru. Jediným způsobem, jak text šířit, bylo jeho zdlouhavé kopírování. Ve středověké Evropě knihy opisovali písaři. Někdy trvalo napsat jeden rukopis roky. Teprve díky stroji Johannese Gutenberga se typografie stala technologickým průlomem. To umožnilo rychlou výměnu nápadů mezi autory z různých zemí. To umožnilo vývoj nových teorií a každá z nich měla možnost se šířit a udržovat. Další revolucí v nástrojích pro psaní byl vynález počítačů a nástup textových procesorů. K tištěným médiím přibyly tiskárny a knihy dostaly novou podobu – e-knihy. Souběžně s evolucí písma a tisku se vyvíjely i metody přenosu informací na dálku. Nejstarší zprávy o existujícím kurýrním systému pocházejí ze starověkého Egypta. První poštovní úřad v historii byl vytvořen v Asýrii (550-500 př.nl). Informace byly poskytovány různými způsoby dopravy. Zprávy přicházely od holubů, kurýrů tažených koňmi, balónů, lodí, železnic, automobilů a letadel.
Dalším mezníkem ve vývoji komunikace byl vynález elektřiny. Ve století 1906 Alexander Bell popularizoval telefon a Samuel Morse používal elektřinu k odesílání zpráv na dálku telegrafem. Krátce nato byly po dně Atlantiku položeny první telegrafní kabely. Zkrátily dobu, kterou potřebovala informace k cestování přes oceány, a telegrafní zprávy byly považovány za právně závazné dokumenty pro obchodní transakce. První rozhlasové vysílání se uskutečnilo v roce 60. V 1963. letech vedl vynález tranzistoru k přenosným rádiím. Objev rádiových vln a jejich využití pro komunikaci umožnil vynést na oběžnou dráhu první komunikační satelit. TELESTAR byl spuštěn v roce 1927. Po přenosu zvuku na dálku začaly testy přenosu obrazu. První veřejnoprávní televizní vysílání se uskutečnilo v New Yorku v roce 60. Na začátku XNUMX století se díky rádiu a televizi objevil zvuk a obraz v milionech domácností, což divákům poskytlo příležitost dotknout se událostí odehrávajících se v nejvzdálenějších koutech světa. svět dohromady. V XNUMX byly také učiněny první pokusy o vytvoření internetu. První počítače byly obrovské, těžké a pomalé. Dnešní doba nám umožňuje komunikovat mezi sebou zvukovou, obrazovou a textovou formou kdykoli a kdekoli. Hodí se k telefonům a hodinkám. Internet mění způsob, jakým ve světě fungujeme.
Naše lidská přirozená potřeba komunikovat s ostatními je stále silná. Technologický pokrok nám může dokonce dát chuť na víc. V 70. letech se do vesmíru vydala sonda Voyager vybavená pozlacenou deskou s pozemskými pozdravy ostatním obyvatelům vesmíru. Do blízkosti první hvězdy se dostane za miliony let. Využíváme každé příležitosti, abychom o tom věděli. Nebo snad nestačí a neslyšíme volání jiných civilizací? „Hello Earth“ je animovaný film o podstatě komunikace, vyrobený technologií full-dome a určený ke sledování na kulovém plátně planetária. Vypravěče ztvárnil Zbigniew Zamachowski a hudbu napsal Jan Dushinsky, autor hudby k filmům Jack Strong (za který byl nominován na cenu Eagle) nebo Poklossie. Film režíruje Paulina Maida, která režírovala i první film planetária Koperníkova nebesa Na křídlech snu.
Od 22. dubna 2017 je Hello Earth zařazena do stálého repertoáru planetária Heavens of Copernicus. Vstupenky jsou k dispozici na.
Nová kvalita na nebi Copernicus Přijďte do planetária a ponořte se do vesmíru jako nikdy předtím! Šest nových projektorů poskytuje rozlišení 8K – 16krát více pixelů než Full HD TV. Díky tomu je Nebe Koperníka v současnosti nejmodernějším planetáriem v Polsku.
