Horké období před F-35
Zahájení dodávek systému S-400 do Turecka podle prohlášení způsobilo, že Američané reagovali na ukončení spolupráce s Ankarou na programu F-35 Lightning II. Foto Clinton White.
Prezident Donald Trump 16. července oznámil, že Spojené státy ukončí vojenskou a ekonomickou spolupráci s Tureckem v rámci programu víceúčelových bojových letounů F-35 Lightning II společnosti Lockheed Martin. Toto prohlášení je výsledkem zahájení dodávek systémů protivzdušné obrany S-400, které byly zakoupeny v Rusku a přes tlak Washingtonu Ankara od výše uvedeného obchodu neodstoupila. Toto rozhodnutí bude mít pro tento program mnoho důsledků, které lze pocítit i na řece Visle.
Prohlášení amerického prezidenta je přímým důsledkem událostí z 12. července, kdy na leteckou základnu Murted u turecké metropole přiletěly ruské dopravní letouny, které dodaly první prvky systému S-400 (podrobněji viz WiT 8/2019 ). ). Mnoho komentátorů poukázalo na to, že tak dlouhé období mezi událostmi by mohlo být výsledkem neshod v rámci federální administrativy USA ohledně možností „potrestání“ Turků, které jsou k dispozici prostřednictvím zákona CAATSA (Countering America's Adversaries Through Sanctions Act), který byl podepsán v srpnu 2017. . Kromě embarga na F-35 mohou Američané také omezit podporu související s dalšími typy zbraní používaných tureckými ozbrojenými silami nebo aktuálně dodávaných (např. Turecko ze strachu z toho zvýšilo nákupy náhradních dílů pro F-16C / D v minulých týdnech a na druhé straně Boeing a ministerstvo obrany poskytly kompletní vrtulníky CH-47F Chinook). Je to vidět i na prohlášeních politiků Potomacu, ve kterých místo slov „embargo“ či „vyloučení“ zazní pouze „pozastavení“. Jak již bylo řečeno, tureckému personálu spojenému s programem F-35 se podařilo opustit Spojené státy do konce července. Samozřejmě, žádný Američan nemůže zaručit, že tajemství programu drženého Tureckem nebudou na oplátku odhalena Rusům nebo Číňanům. Čtyři F-35A již sestavené a dodané uživateli se nacházejí na základně Luke v Arizoně, kde zůstanou a budou čekat na svůj osud. Podle původních plánů měli první z nich dorazit na základnu Malatya v listopadu tohoto roku.
K dnešnímu dni Lockheed Martin shromáždil a nasadil čtyři F-35A do Turecka, které byly odeslány na Luke Base v Arizoně, kde byly použity k výcviku tureckého personálu. Podle plánů měly první F-35A dorazit do Turecka v listopadu tohoto roku, celkem Ankara oznámila připravenost nakoupit až 100 exemplářů, tento počet by mohl zahrnovat i verzi F-35B. Foto Clinton White.
Zajímavé je, že to není poprvé, co měli Turci problémy s nákupem amerických bojových letadel. V 80. letech musela Ankara přesvědčit Washington, že „tajemství“ F-16C/D nepronikne do Sovětského svazu a jeho spojenců. Američané v obavě z úniku informací nesouhlasili s vývozem aut do Turecka a Řecka – v souladu s politikou zachování rovnováhy mezi dvěma válčícími spojenci NATO. Spojené státy dlouhodobě uplatňují politiku prodeje stejných typů zbraní oběma zemím.
Účast Turecka v programu F-35 Lightning II se datuje na začátek tohoto století, kdy se Ankara stala sedmým mezinárodním partnerem projektu ve skupině Tier 195. Turecko do programu investovalo 2007 milionů USD. V lednu 116 její úřady nejprve oznámily záměr nakoupit 35 vozidel ve variantě F-100A, později byly omezeny na 35. S ohledem na rostoucí vojenský potenciál tureckých ozbrojených sil nebylo možné vyloučit, že objednávka by byla rozdělena mezi verze F-35A a F. -2021B. Ty jsou určeny pro přistávací vrtulník Anadolu, který má být uveden do provozu v roce 10. K dnešnímu dni si Ankara objednala šest F-11A ve dvou počátečních sériích (35. a XNUMX.).
Také v roce 2007 byla navázána průmyslová spolupráce s americkými podniky s cílem umístit výrobu komponentů F-35 do Turecka. Program v současnosti zahrnuje mimo jiné Turkish Aerospace Industries, Kale Pratt & Whitney, Kale Aerospace, Alp Aviation a Ayesaş, které poskytují více než 900 konstrukčních prvků pro každý F-35. Jejich seznam obsahuje: střední část trupu (kovové i kompozitní části), vnitřní kryt přívodů vzduchu, závěsníky pro zbraně vzduch-země, prvky motoru F135, podvozek, brzdový systém, prvky systém zobrazování dat v pilotní kabině nebo řídicí systém jednotek zbraní. Zhruba polovina z nich se přitom vyrábí výhradně v Turecku. Odsud ministerstvo obrany nařídilo společnosti Lockheed Martin, aby urychleně našla alternativní dodavatele ve Spojených státech, což by mohlo stát obranný rozpočet asi 600 milionů dolarů. Dokončení výroby komponentů pro F-35 v Turecku je naplánováno na březen 2020. Podle Pentagonu by se změna dodavatelů měla minimálně oficiálně dotknout celého programu. Jedno ze servisních středisek motorů F135 mělo být postaveno také v Turecku. Podle vyjádření ministerstva obrany již probíhají jednání s jednou z evropských zemí o jejím převedení. V letech 2020-2021 se plánuje spuštění dvou center tohoto typu v Nizozemsku a Norsku. V rámci vývoje verze Block 4 se navíc měly turecké firmy zapojit do programu integrace letadel s typy zbraní vyráběných v Turecku.
Téměř okamžitě po rozhodnutí amerického prezidenta se v Polsku objevilo mnoho komentářů, které naznačovaly, že místa vyhrazená pro turecká auta na finální montážní lince ve Fort Worth by mohlo zabrat ministerstvo národní obrany, které oznámilo nákup minimálně 32 F -35 Pokud jde o letectvo. Zdá se, že klíčovou otázkou je čas, protože i Nizozemsko oznamuje objednávku na dalších osm nebo devět exemplářů a druhou tranši plánuje také Japonsko (z finančních důvodů by letoun měl pocházet z linie Fort Worth) nebo Republika z Koreje.
Nyní zůstává otázkou, jaká bude odpověď Turecka. Jednou z možností by mohl být nákup Su-57 a také účast ruských firem na programu výstavby letounu TAI TF-X 5. generace.
