Emanuel Lasker - druhý mistr světa v šachu

Emanuel Lasker byl německý šachista židovského původu, filozof a matematik, ale svět si ho pamatuje především jako skvělého šachistu. Získal titul mistra světa v šachu ve 25 letech porážkou Wilhelma Steinitze a udržel si ho dalších 27 let, nejdéle v historii. Byl zastáncem Steinitzovy logické školy, kterou však obohatil o svou filozofii a psychologické prvky. Byl mistrem v obraně a protiútoku, velmi dobrý v šachových zakončeních.

1. Emanuel Lasker, zdroj:

Emanuel Lasker se narodil na Štědrý den roku 1868 v Berlinchen (dnes Barlinek v Západopomořském vojvodství) v rodině kantora tamní synagogy. Vášeň pro šachy vštípil budoucímu velmistrovi jeho starší bratr Berthold. Emanuel odmala překvapoval svou genialitou, matematickými schopnostmi a absolutním mistrovstvím v šachu. Vystudoval střední školu v Gorzowě a v roce 1888 začal studovat matematiku a filozofii v Berlíně. Důležitější však byla jeho vášeň pro šachy, na kterou se zaměřil, když vypadl (1).

1894 zápas mistrovství světa v šachu

Zápas proti 58letému obhájci titulu Američan Wilhelm Steinitz 25letý Emanuel Lasker hrál od 15. března do 26. května 1894 ve třech městech (New York, Philadelphia a Montreal). Pravidla utkání předpokládala hru do 10 vyhraných her a na remízu se ve výsledku nepřihlíželo. Emanuel Lasker vyhrál 10:5(2).

2. Emanuel Lasker (vpravo) a Wilhelm Steinitz v zápase o titul mistra světa v roce 1894, zdroj:

Vítězství a sláva neotočily Emanuelovi hlavu. V roce 1899 promoval na matematické fakultě na univerzitě v Heidelbergu ao tři roky později v Erlangenu získal titul Ph.D.

V letech 1900-1912 pobýval v Anglii a USA. V té době se věnoval vědecké práci v oblasti matematiky a filozofie a v šachové činnosti se zabýval zejména redigováním Lasker Chess Journal v letech 1904-1907 (3, 4). V roce 1911 se v Berlíně oženil se spisovatelkou Marthou Kohnovou.

3. Emanuel Lasker, zdroj:

4. Lasker's Chess Magazine, obálka, listopad 1906, zdroj:

Mezi Laskerovy největší úspěchy v praktické hře patří vítězství na velkých turnajích v Londýně (1899), Petrohradu (1896 a 1914) a New Yorku (1924).

V roce 1912 na podzim 1914, ale tento zápas byl zrušen, když vypukla první světová válka.

V roce 1921 ztratil titul mistra světa proti Capablance. O rok dříve Lasker poznal svého soupeře jako nejlepšího šachistu na světě, ale Capablanca chtěl Laskera porazit v oficiálním zápase.

1921 zápas mistrovství světa v šachu

15. března - 28. dubna 1921 se v Havaně Lasker konal zápas o titul mistr světa s kubánským šachistou Jose Raul Capablancou. Jednalo se o první zápas po 11leté pauze způsobené první světovou válkou (5). Zápas byl naplánován na maximálně 24 her. Vítězem se měl stát hráč, který jako první dosáhl 6 výher a v případě, že se to nikomu nepodařilo, hráč s největším počtem bodů. Zpočátku hra probíhala hladce, ale jak začalo tropické kubánské léto, Laskerův zdravotní stav se zhoršil. Za stavu 5:9 (0:4 bez remíz) Lasker odmítl v zápase pokračovat a vrátil se do Evropy.

5. Jose Raul Capablanca (vlevo) - Emanuel Lasker v zápase o titul mistra světa v roce 1921, zdroj: 

6. Emanuel Lasker, zdroj: National Library of Israel, fond Shwadron.

Lasker byl známý svými psychologickými metodami hry (6). Nejen, že věnoval velkou pozornost logika dalšího tahujaké je psychologické rozpoznání nepřítele a volba pro něj nejnepříjemnější taktiky, přispívající ke spáchání chyby. Občas volil teoreticky slabší tahy, které však měly na soupeře zapůsobit. Ve slavném zápase proti Capablance (St. Petersburg, 1914) Lasker velmi toužil po vítězství, ale aby ukolébal soupeřovu ostražitost, zvolil úvodní variantu, která byla považována za remízu. V důsledku toho hrál Capablanca nepozorně a prohrál.

Od roku 1927 se Lasker přátelil Albert Einsteinkterý žil nedaleko v berlínské čtvrti Schöneberg. V roce 1928 ho Einstein, který Laskerovi blahopřál k jeho 60. narozeninám, nazval „mužem renesance“. Úvahy z diskusí mezi geniálním fyzikem a nejlepším šachistou světa lze nalézt v předmluvě k biografii Emanuela Laskera, v níž Albert Einstein polemizoval s názory svého přítele na rychlost světla, která je základem teorie relativity. Jsem vděčný tomuto neúnavnému, nezávislému a skromnému muži za bohaté diskuse, které mi vedl,“ napsal geniální fyzik v předmluvě k Laskerově biografii.

Karikatura (7) „Albert Einstein se setkává s Emanuelem Laskerem“ od Olivera Schopfa byla představena na velké výstavě věnované životu a šachové tvorbě Emanuela Laskera v Berlíně-Kreuzbergu v říjnu 2005. Byl také publikován v německém šachovém časopise Schach.

7. Satirická kresba Olivera Schopfa „Albert Einstein potkává Emanuela Laskera“

V roce 1933 Lasker a jeho manželka Martha Cohnováoba židovského původu byli nuceni opustit Německo. Přestěhovali se do Anglie. V roce 1935 dostal Lasker pozvání z Moskvy, aby přijel do Sovětského svazu, čímž získal členství v Moskevské akademii věd. V SSSR se Lasker vzdal německého občanství a přijal sovětské občanství. Tváří v tvář teroru, který doprovázel Stalinovu vládu, opustil Lasker Sovětský svaz a v roce 1937 spolu s manželkou přes Nizozemsko do New Yorku. V nové vlasti však žil jen pár let. Zemřel na infekci ledvin v New Yorku 11. ledna 1941 ve věku 72 let v nemocnici Mount Sinai. Lassen byl pohřben na historickém hřbitově Beth Olom v Queensu v New Yorku.

Je po něm pojmenována řada úvodních šachových variací, například Laskerovy variace v Královnině gambitu (1.d4 d5 2.c4 e6 3.Nc3 Nf6 4.Bg5 Be7 5.e3 0-0 6.Nf3 h6 7.Bh4 N4 ) a Evans Gambit ( 1.e4 e5 2.Nf3 Nc6 3.Bc4 Bc5 4.b4 G:b4 5.c3 Ga5 6.0-0 d6 7.d4 Bb6). Lasker byl erudovaný muž, Ph.D. s matematickou fakultou, autor vědeckých dizertací a knih, vynikající odborník na hru GO, vynikající hráč na bridž a spoluautor her.

8. Pamětní deska v Barlince na ulici. Khmelna 7 na památku Emanuela Laskera,

Zdroj:

V Barlinku (8, 9), rodném městě „Krále šachu“, se konal Mezinárodní šachový festival na památku D. Emanuela Laskera. Je zde také místní šachový klub "Lasker" Barlinek.

9. Zaparkujte je. Emanuel Lasker v Barlinek,

Zdroj:

Šachová abeceda

ptačí debut

Ptačí otevření je platné, i když vzácné, šachové otevření, které začíná 1.f4 (schéma 12). Bílý převezme kontrolu nad polem e5 a získá příležitost k útoku za cenu mírného oslabení královské strany.

Toto zahájení zmínil Luis Ramirez de Lucena ve své knize Repetición de amoresy arte de ajedrez, con 150 juegos de partido (Pojednání o lásce a šachovém umění se sto padesáti příklady her), vydané v Salamance (Španělsko). v roce 1497 (13) . Osm známých kopií původního vydání se dochovalo dodnes.

Přední anglický šachista devatenáctého století Henry Edward Bird (14) toto otevření analyzoval a používal ve svých hrách od roku 1855 po dobu 40 let. V roce 1885 The Hereford Times (týdeník vycházející každý čtvrtek v Herefordu v Anglii) nazval Byrdovo otevření úvodním tahem 1.f4 a toto jméno bylo běžné. Zastáncem Byrdova otevření byl i dánský velmistr Bent Larsen, přední světový šachista 60. a 70. let.

13. Stránka z nejstarší tištěné šachové knihy, jejíž kopie se dochovaly dodnes - Luis Lucena "Repetición de amores y arte de ajedrez, con 150 juegos de partido"

14. Henry Edward Bird, źródło: 

Hlavní a nejčastěji používaná odezva v tomto systému je 1..d5 (schéma 15), tzn. hra se vyvíjí jako v holandské obraně (1.d4 f5), pouze s obrácenými barvami, ale v této variaci Byrdova úvodního má bílá navíc tempo větší než . Nejlepší tah, který nyní bílý má, je 2.Nf3. Jezdec ovládá e5 a d4 a nedovolí černému otestovat krále pomocí Qh4. Pak lze hrát např. 2… c5 3.e3 Nf6 se stejnou pozicí.

15. Hlavní variace v Byrdově otevření: 1.f4 d5

Mezinárodní šampion Timothy Taylor ve své knize o Byrdově otevření věří, že hlavní obranná linie je 1.f4 d5 2.Nf3 g6 3.e3 Bg7 4.Ge2 Nf6 5.0-0 0-0 6.d3 c5 (16).

16. Timothy Taylor (2005). Bird Opening: Detailní pokrytí Whiteových podceňovaných a dynamických možností

Pokud černý zvolí 2.g3, pak je doporučená odpověď černého 2… h5! a dále např. 3.Nf3 h4 4.S:h4 W:h4 5.g:h4 e5 s nebezpečným útokem černého.

Gambit Fromm

17. Martin Severin Od, Zdroj:

Gambit From je velmi agresivní otevření zavedené do turnajové praxe díky analýzám dánského šachového mistra Martina Froma (17), tvůrce severního gambitu.

Frome's Gambit je vytvořen po tazích 1.f4 e5 a je jedním z nejoblíbenějších pokračování Bird Openingu (schéma 18). Mnoho hráčů proto okamžitě hraje 2.e4, přesouvají se na King's Gambit, nebo po přijetí gambitu 2.f:e5 d6 vzdají figurku zahráním 3.Nf3 d:e5 4.e4

Ve hře From Gambit je třeba pamatovat na to, aby se člověk nedostal do pasti, například 1.f4 e5 2.f:e5 d6 3.e:d6 G:d6 (diagram 19) 4.Cc3? Také rychle prohrává, jako 4.e4? Hh4+5.g3 Gg3+6.h:g3 H:g3+7.Ke2 Gg4+8.Nf3 H:f3+9.Ke1 Hg3 # Nejlepší 4.Nf3. 4… Hh4 + 5.g3 G:g3 + 6.h:g3 H:g3 #

19. Z gambitu, pozice po 3... H: d6

V hlavní variantě hry Frome's Gambit 1.f4 e5 2.f:e5 d6 3.e:d6 G:d6 4.Nf3 zahrál budoucí mistr světa Emanuel Lasker 4…g5 ve hře Bird-Lasker hrané v Newcastle upon Pona. Tyne v roce 1892. Tato varianta, dnes také nejčastěji používaná, se nazývá varianta Lasker. Nyní si bílý může vybrat mimo jiné dva nejčastěji používané herní plány: 5.g3 g4 6.Sh4 nebo 5.d4 g4 6.Ne5 (pokud 6.Ng5, tak 6...f5 s hrozbou h6 a výhrou rytíř).

Emanuel Lasker - Johann Bauer, Amsterdam, 1889

Hrála se mezi nimi jedna z nejslavnějších šachových partií v historii. Emanuel Lasker i Johann Bauer v Amsterdamu v roce 1889. V této hře Lasker obětoval oba své biskupy, aby zničil pěšce bránící soupeřova krále.

20. Emanuel Lasker - Johann Bauer, Amsterdam, 1889, pozice po 13 Ha2

1.f4 d5 2.e3 Nf6 3.b3 e6 4.Bb2 Ge7 5.Bd3 b6 6.Sc3 Bb7 7.Nf3 Nbd7 8.0-0 0-0 9.Se2 c5 10.Ng3 Qc7 11.Ne5 S: e5 G: e12 Qc5 6.Qe13 (schéma 2) 20… a13? Špatné rozhodnutí umožňující Laskerovi obětovat posly. Lepší bylo 6…g13 ve stejné pozici. 6.Sh14 Sxh5 5.Vxh15 + Bílý obětuje prvního střelce. 7…K:h15 7.H:h16 + Kg5 8.G:g17 (e.7) 21…K:g17 Odmítnutí obětovat druhého střelce vede k páření. Po 7…f17 přichází 5. Re18 Rf5 6.Ff19 následovaný 3.Reg20 a po 3…f17 vyhrává 6. nebo 18. Re6. 18.Qg3 + Kh18 4.Rf7 Černý se musí vzdát své dámy, aby se vyhnul matu. 19…e3 19.Wh5 + Qh20 3.W:v6 + W:v21 6.Qd6 (schéma 22) Tento tah, útočící na oba černé střelce, vede k Laskerově materiální a poziční výhodě. 7… Bf22 22.H: b6 Kg23 7.Wf7 Wab24 1.Hd8 Wfd25 7.Hg8 + Kf26 4.fe8 Gg27 5.e7 Wb28 6.Hg7 f29 6.W: f6 + G: f30 6.H: 6.Hh31 + Ke6 8.Hg32 + K: e8 7.H: b33 Wd7 6.H: a34 d7 6.e: d35 c: d6 4.h36 d4 4.H: d37 (schéma 4) 3-38.

21. Emanuel Lasker – Johann Bauer, Amsterdam, 1889, pozice po 17.G: g7

22. Emanuel Lasker - Johann Bauer, Amsterdam, 1889, pozice po 22Qd7.

23. Emanuel Lasker - Johann Bauer, Amsterdam, 1889, pozice, ve které se Bauer vzdal.