Dodge Viper - mazaná zmije
jsi idiot? Tato otázka jistě přiměje asi 60 % čtenářů hledat odpověď na otázku „co je to ofidiofobie?“. Poslední věta zase způsobí, že dalších 30 % začne psát škodolibé komentáře o autorovi článku, který si dovolil pochybovat o své erudici.
Zbývá mi vysvětlit, že já osobně jsem netušil, co je to idiofobie, i když po přečtení definice bych se bez váhání nazval idiofobií. Bojím se všeho, co leze, malých, středních nebo velkých hadů. A abych byl upřímný, s takovým plazem jsem se v „reálném světě“ ještě nesetkal a upřímně doufám, že nikdy nebudu mít takovou příležitost. Pokud to není Viper, Dodge Viper. Tenhle by se mi chtěl i kousnout...
Historie jednoho z nejneočekávanějších aut v historii automobilového průmyslu začala docela nevinně. Inu, po „přirozené smrti“ muscle cars v důsledku palivové a finanční krize 70. a 80. let chybělo Američanům něco, co by jim rozbušilo srdce. Například náhrada za šílenství, které si užívali v 60. letech, kdy byly silnice plné okouzlujících a přehnaných Mustangů, Camaros a Corvett. Naštěstí Chrysler, tehdejší majitel značky Dodge, poté najal muže, který byl kdysi považován za výstředního vizionáře, který ztělesňoval i ty nejpřitaženěji znějící iluze a sny. Tím mužem byl Robert Lutz. Vedení pověřilo Boba vývojem nového modelu sportovního vozu a jeho uvedením do výroby s minimálními investicemi a v co nejkratším čase. Ano, ano – Viper se zrodil jako experiment v ekonomice.
Zároveň byl pro nový model ze stáje Dodge stanoven další úkol - podle předpokladů by se měl týkat nejen legendární Cobry, ale také překonat její slavný rekord, tzn. zrychlete z 0 na 100 mil/h a poté brzděte na 0 – to vše za méně než 15 sekund!
Tak se zrodil Viper - jeden z nejjedovatějších roadsterů 90. let, který i nyní, ve svém třetím díle, udivuje svou nekompromisností a pevností. Nemělo to být auto pro každého, ale každý ho chtěl. Původně se s jeho výrobou ani nepočítalo – měla to být ukázka schopností americké firmy. Ale pozornost, kterou vzbudila na autosalonu v Detroitu v roce 1989, nenechala vedení Chrysleru jinou možnost, než pokračovat v tomto šíleném projektu. V roce 1992 se tedy v ulicích Spojených států objevilo prvních 285 šelem Viper Red se symbolem rozzuřeného hada na kapotě.
Viper byl ztělesněním amerického snu. Motor náklaďáku (10válcový V8.0 o výkonu 406 koní!), stísněný až klaustrofobický interiér, brutalita projevující se absencí jakýchkoliv asistenčních systémů řidiče a výstředním vzhledem (bez klimatizace , boční okna, střecha nebo dokonce .. kliky), zastíní vše v okruhu několika set metrů od něj. Zastaralá pohonná jednotka byla dokončena ve fázi výroby, díky čemuž její výkon vzrostl na pozoruhodných 4.5 hp. Těleso dlouhé 1.9 m a široké 1.11 m se vyznačovalo pětiletou výškou (m). Přistání a vystupování vyžadovalo hodně úsilí a opatrnosti (žhavý výfuk na úrovni prahu), navíc sezení za volantem, velmi stísněný a hlavně sparťanský interiér nedopřával luxusu. A přesto se svět do Vipera zamiloval. Nebylo to auto pro každého – tento vůz byl na rozdíl od mnoha jiných uměleckým dílem. V případě Viperu je více místa pro ... motor (dlouhá kapota) než pro řidiče a spolujezdce!
V roce 1996 se objevila druhá verze Viperu – tentokrát ve dvou verzích: roadster a kupé (GTS). Ještě nekompromisnější, ještě rychlejší a ještě jedovatější. Výkon osmilitrového V10 byl opět zvýšen, tentokrát na 420 - 450 koní, což umožnilo Viperu zrychlit na 100 km / h za pouhé 4 sekundy a nejbezmeznější zvíře mohlo zrychlit na 285 km / h. Zatím měl někdo tu drzost řídit v takové rychlosti auto bez jakýchkoliv asistenčních systémů pro řidiče. Ano, ano - Viper, který zástupci značky mnohokrát hrdě zdůrazňovali, byl dokonce zbaven ABS!
Do té doby samozřejmě – v roce 2001 se vše změnilo a Viper se zcivilizoval. Stejně jako třetí díl modelu, který debutoval krátce poté, v roce 2003. Už to nebyla ta bestie, kterou kdysi nekompromisně a krutě potlačoval. Viper III je stále sakra silné auto (504 koní!), ale mnohem šetrnější k řidiči. Už se ho nemusíš tolik bát.
A že se dříve bylo čeho bát, je vidět z bilance aut jezdících po silnicích. Viper v první a druhé verzi je stroj, který neodpouštěl chyby. Na to je třeba pamatovat při jízdě. Nebylo to Porsche nebo Ferrari, které bylo počítačově do nejmenších detailů zpracováno. Zmije je zmije, jedovaté zvíře schopné kousnout vzpurného a neopatrného řidiče v tu nejneočekávanější chvíli. Prostě chytrý prdel...
