Zvěsti o průzkumu vesmíru jsou značně přehnané.
Když 5. července ruské transportní vozidlo Progress M-28M úspěšně zakotvilo v uzlu Mezinárodní vesmírné stanice (1) a poskytlo posádce životně důležité zásoby, ti, kteří se obávali o jeho osud, zaznamenali pokles srdeční frekvence. Úzkost z budoucího osudu vesmírného průzkumu však zůstala – ukazuje se, že máme problémy se zdánlivě „rutinními“ lety na oběžnou dráhu.
1. Loď „Progress“ kotvila k ISS
Na palubě Progressu bylo více než 3 tuny nákladu. Loď vzala mimo jiné 520 kg pohonné hmoty pro změnu oběžné dráhy stanice, 420 kg vody, 48 kg kyslíku a vzduchu a dalších 1393 9 kg suchého nákladu včetně potravin, vybavení, baterií, spotřebního materiálu (včetně léků ) a náhradní díly. Náklad posádku potěšil, neboť nálada po havárii rakety Falcon 2 s kapslí Dragon naplněnou nákladem (XNUMX) byla poněkud ponurá.
Tyto typy misí jsou rutinou již mnoho let. Mezitím havárie soukromé rakety Falcon 9 a dřívější problémy s ruskou kapslí způsobily, že problém dodávek pro Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) se náhle stala dramatickou. Mise Progress byla dokonce označena za kritickou, protože řada neúspěchů v zásobovacích expedicích donutila astronauty uprchnout.
Na palubě ISS nebyly déle než tři nebo čtyři měsíce, než se přiblížila ruská potravinová loď. V případě selhání ruského transportu měla raketa H-16B odstartovat s japonskou transportní lodí HTV-2 na 5. srpna, ale měl to být poslední let v blízké budoucnosti. Lety na ISS by neměly být obnoveny v prosinci Labutí kapsle.
Nehoda rakety 2Falcon 9
Po úspěšném dodání zboží ruským Progressem - za předpokladu, že zboží bylo včas doručeno v srpnu japonskou lodí HTV-5 - by měla být přítomnost osob na stanici zajištěna do konce letošního roku. Dotěrné otázky však nemizí. Co se stalo s naší vesmírnou technologií? Lidstvo, které před téměř půlstoletím létalo na Měsíc, nyní ztrácí schopnost vynést na oběžnou dráhu obyčejný náklad?!
Musk: Ještě nevíme, co se stalo
V květnu 2015 Rusové ztratili kontakt s M-27M letícím k ISS, který se o pár dní později zřítil k Zemi. V tomto případě problémy začaly vysoko nad Zemí. Převzít kontrolu nad lodí nebylo možné. Nehodu s největší pravděpodobností způsobila srážka s třetím stupněm vlastní rakety, i když Roskosmos zatím o důvodech bližší informace neposkytl. Je však známo, že preorbital byl nedostatečný a Progress se po uvolnění začal otáčet, aniž by znovu získal kontrolu, nejspíše kvůli kolizi s tímto třetím stupněm rakety. Poslední skutečnost by naznačovala mrak trosek, asi 40 prvků, poblíž lodi.
3. Havárie rakety Antares v říjnu 2014.
Série výpadků v zásobování stanic ISS však začala ještě dříve, na konci října 2014. Chvíli po startu mise CRS-3/OrB-3 se soukromou lodí Cygnus explodovaly motory prvního stupně. Rakety Antares (3). Dosud nebyla zjištěna přesná příčina neštěstí.
V době, kdy na začátku května nešťastný Progress M-27M ukončil svůj život v zemské atmosféře na nízké oběžné dráze Země, probíhala celkem úspěšná logistická mise CRS-6 / SpX-6 vedená SpaceX. na stanici ISS. Doručení tolik potřebného nákladu na stanici ISS v červnu na další misi SpaceX, CRS-7/SpX-7, bylo považováno za prioritu. SpaceX – Dragon – už bylo považováno za „spolehlivé“ a věrohodné řešení, na rozdíl od pochybné spolehlivosti ruských lodí (jejichž účast na misích na ISS je politicky stále méně atraktivní).
Proto to, co se stalo 28. června, kdy raketa Dragon's Falcon 9 explodovala ve třetí minutě letu, byla pro Američany a Západ ranou a mnohé naladila poraženecky. První pohavarijní hypotézy naznačovaly, že tato situace byla způsobena náhlým zvýšením tlaku v nádrži LOX druhého stupně. Tato 63metrová raketa má za sebou od svého debutu v roce 2010 již osmnáct úspěšných letů.
Elon Musk (4), CEO SpaceX, v rozhovoru pro média pár dní po havárii připustil, že shromážděná data je obtížné interpretovat a důvod se zdá složitý: „Ať se tam stalo cokoli, nic nebylo zřejmé a jednoduché. (…) Stále neexistuje konzistentní teorie, která by vysvětlila všechna data.“ Inženýři začínají zkoumat možnost, že některá data prostě nejsou pravdivá: "Určete, zda některá data obsahují chybu, nebo ji můžeme nějak koherentně vysvětlit."
Porážky na pozadí politiky
Pro SpaceX a celý americký vesmírný program by bylo lepší, kdyby byly příčiny neštěstí nalezeny co nejdříve. Soukromé společnosti jsou velmi důležitým prvkem vesmírných plánů NASA. Do roku 2017 by měly přepravu lidí na Mezinárodní vesmírnou stanici plně převzít oni, konkrétně SpaceX a Boeing. Smlouvy NASA v hodnotě téměř 7 miliard dolarů mají nahradit raketoplány vyřazené z provozu v roce 2011.
Volba SpaceX Elona Muska, společnosti, která na stanici dodává rakety a nákladní lodě od roku 2012, nepřekvapila. Její design pilotované kapsle DragonX V2 (5), která je navržena tak, aby pojala až sedm lidí, je docela famózní. Testy a první pilotovaný let byly plánovány do roku 2017. Většina z 6,8 miliardy dolarů ale připadne Boeingu (očekává se, že SpaceX dostane „jen“ 2,6 miliardy dolarů), který spolupracuje s raketovou společností Blue Origin LLC založenou Amazonem. šéf Jeff Bezos. Vývojová kapsle Boeing – (CST)-100 – také pojme až sedm lidí. Boeing by mohl použít rakety BE-3 od Blue Origin nebo Falcony od SpaceX.
5. Kapsle s posádkou DragonX V2
Celý tento příběh má samozřejmě silný politický podtext, protože Američané se chtějí osvobodit od závislosti na ruském pokroku a Sojuzu v orbitálních logistických misích, tedy při doručování lidí a nákladu na ISS. Rusové by v tom zase rádi pokračovali, nejen z finančních důvodů. Sami však zaznamenali v posledních letech poměrně dost vesmírných poruch a nedávná ztráta Progress M-27M není ani tím nejpozoruhodnějším selháním.
Loni v létě, krátce po startu z kosmodromu Bajkonur, se asi 150 km nad Zemí zřítila ruská nosná raketa Proton-M(6), která měla za úkol vynést na oběžnou dráhu telekomunikační družici Express-AM4R. Problém nastal po devíti minutách letu při startu třetího stupně rakety. Výškový systém se zhroutil a jeho úlomky dopadly na Sibiř, Dálný východ a Tichý oceán. Raketa "Proton-M" opět selhala.
Již dříve, v červenci 2013, havaroval i tento model, následkem čehož Rusové přišli až o tři navigační satelity v hodnotě asi 200 milionů amerických dolarů. Kazachstán poté zavedl dočasný zákaz vstupu Protonu-M na své území. Ještě dříve, v roce 2011, se ruská mise proměnila v jednoznačný neúspěch. Sonda Phobos-Grunt na jednom z měsíců Marsu.
6. Padající úlomky rakety "Proton-M"
Soukromý vesmírný byznys těžce zasáhl
"Vítej v klubu!" - to by mohla říct soukromá vesmírná společnost Orbital Sciences, jak americká NASA s dlouhou historií katastrof a selhání, tak ruské vesmírné agentury. Již dříve zmíněná exploze rakety Antares s transportní kapslí Cygnus na palubě byla první takto velkolepou událostí, která zasáhla soukromý vesmírný podnik (druhou byl případ Falcon 9 a Dragon v červnu letošního roku). Podle informací, které se objevily později, raketu vyhodila posádka do vzduchu, když si uvědomila, že jí hrozí vážná porucha. Cílem bylo minimalizovat oblast možného poškození zemského povrchu.
V případě Antares nikdo nezemřel a nikdo nebyl zraněn. Raketa měla dopravit kosmickou loď Cygnus se dvěma tunami zásob na Mezinárodní vesmírnou stanici. NASA uvedla, že jakmile budou zjištěny příčiny této události, bude spolupráce s Orbital Sciences pokračovat. Předtím podepsala smlouvu s NASA v hodnotě 1,9 miliardy dolarů na osm dodávek ISS, přičemž další mise je naplánována na prosinec 2015.
Několik dní po výbuchu Antares havarovalo turistické vesmírné letadlo Virgin Galactic SpaceShipTwo (7). Podle prvních informací k nehodě nedošlo kvůli poruše motoru, ale kvůli poruše systému křidélek zodpovědného za sestup k Zemi. Vyvinul se předčasně, než stroj zpomalil na konstrukční Mach 1,4. Tentokrát však jeden z pilotů zemřel. Druhá oběť byla převezena do nemocnice.
Šéf Virgin Galactic Richard Branson řekl, že jeho společnost nepřestane pracovat na turistických suborbitálních letech. Lidé, kteří si dříve koupili letenky, však začali odmítat rezervaci letů na nízkou oběžnou dráhu. Někteří žádali o vrácení peněz.
Soukromé společnosti měly velké plány. Než její zásobovací raketa ISS explodovala, chtěla ji Space X posunout na další úroveň. Pokusil se vrátit cennou raketu, která měla po startu na oběžnou dráhu bezpečně přistát na pobřežní plošině tlumené speciálními pohony. Žádný z těchto pokusů nebyl úspěšný, ale pokaždé podle oficiálních zpráv „bylo blízko“.
Nyní se rodící vesmírný „byznys“ potýká s tvrdou realitou vesmírných cest. Následné neúspěchy by mohly vést k otázkám, které byly dosud „potichu“ kladeny, zda je možné cestovat vesmírem tak levně, jak si vizionáři jako Musk nebo Branson představovali, že nabírají na síle.
Soukromé firmy zatím počítají jen materiální ztráty. Až na jednu výjimku neznají bolest spojenou se smrtí mnoha lidí při letech do vesmíru, kterou zažívají vládní agentury jako NASA nebo ruské (sovětské) instituce pro výzkum vesmíru. A kéž ho nikdy nepoznají.
