Severokorejský Hwaseong 14 je skutečnou hrozbou
Severokorejský Hwaseong 14 je skutečnou hrozbou
Korejská lidově demokratická republika dělá rekordní a alarmující pokrok ve vývoji balistických raket. Přestože se inženýři ze země létajícího koně Chollim věnují raketové technice minimálně 40 let, prvních 30 let se neměli čím chlubit, protože se jim podařilo jen nepatrně vylepšit vlastnosti jednoho typu „země“ pozemní, tedy staré sovětské rakety 8K14, oblíbené Scuds“. Neměli žádné záznamy o žádné jiné třídě raket. Naprosto nepřesvědčivé byly v této souvislosti výhrůžky vůči sousedům a Spojeným státům, které opakovala severokorejská média.
Zcela nečekaně se zhruba před pěti lety situace začala rychle měnit. Severokorejci se ve světě chlubili stále úspěšnějšími pokusy odpálit nové rakety, jak potvrdily zpravodajské zdroje v Korejské republice, Japonsku a Spojených státech. Testovány byly především střely země-země, dále protilodní a protiletadlové střely. Pokrok byl nepochybně z velké části způsoben zintenzivněním mezinárodních kontaktů. Již delší dobu se ví, že KLDR se snaží ze zahraničí nakupovat kompletní rakety různých tříd a jejich odpalovacích zařízení a také se snaží získat přístup k raketové technice a dokonce se snaží přilákat ke spolupráci zahraniční inženýry. Zřejmým cílem severokorejské rozvědky byly a zůstávají země třetího světa, které často nakupovaly moderní zbraně od SSSR, často bez skutečné potřeby, i když často nebyly schopny zajistit řádnou údržbu. Druhým směrem jsou země bývalého východního bloku, i když některé z nich, zejména po vstupu do západních struktur (NATO a Evropská unie), se postaraly o kontrolu toku takových materiálů a informací. Území bývalého SSSR bylo a částečně zůstává nejperspektivnější. Jestliže Ruská federace jen na relativně krátkou dobu (do konce 90. let) oslabila kontrolu nad tokem mnoha klíčových vojenských technologií, pak jsou bývalé republiky v této věci stále velmi „liberální“. Jejich zdroje jsou však velmi rozmanité. V některých nebyl téměř žádný vojenský průmysl, ale byly tam jen zbrojovky, jinde byly družstevní továrny, které vyráběly jen jednotlivé součástky, a jinde finální montáže, které vyžadovaly dodávky ze všech stran kdysi velkého státu. Pouze v jedné bývalé republice byly navrženy a vyrobeny téměř hotové mušle různých tříd. Mnohé nasvědčuje tomu, že tato země byla hlavním cílem zájmu severokorejských zpravodajských služeb (více o tom později).
Pro svět a KLDR je reakce orgánů ČLR na testy severokorejských raket a jaderného nákladu provedené v rozporu s následnými rezolucemi OSN nesmírně důležitá a pravděpodobně i rozhodující. Bezprostředně po pokusu o atentát 29. srpna varovali svět před ráznými kroky proti KLDR a druhý den ústy ministra zahraničí Wang Yi požadovali, aby třetí země upustily od jakéhokoli nátlaku na Severní Koreu, kromě politických, Schváleno OSN (což znamená vleklá jednání s právem veta pro ČLR). Jde o první jasný oficiální signál Číny, že plně podporuje režim Kim Čong-una. I to je jednoduché vysvětlení odvahy, s jakou severokorejský režim porušuje rezoluce OSN a hraje na nos celému světu. Důsledky tohoto postoje ČLR na sebe nenechaly dlouho čekat – v neděli 3. září provedla Korejská lidově demokratická republika svůj šestý test jaderné zbraně (viz box).
Poplach způsobený skutečností, že tento test byl proveden, zejména od o něco dříve - 4 (není to náhoda s daty Dne nezávislosti USA ... který by zasáhl nejen Korejskou republiku, Japonsko a tichomořské ostrovy, ale také celá Austrálie a západní pobřeží kontinentálních Spojených států.
Stručný přehled jejích předchůdců bude mimořádně užitečný pro správné vyhodnocení největší a nejpokročilejší balistické rakety Severní Koreje.
