Lightning II v žáru kritiky
Více než 100 F-35A Block 2B / 3i je pro boj nevhodných. Jejich upgrade na Block 3F/4 byl považován za nerentabilní.
Snad nejdůležitějším vývojovým a výrobním programem víceúčelového bojového letounu Lockheed Martin F-35 Lightning II ve druhé polovině roku bylo zveřejnění budoucí zprávy o více než stovce exemplářů dodané americkému ministerstvu obrany. Ochrana do konce výzkumné a experimentální fáze.
Největší světový program vojenského letectví, přestože nabírá na síle, stále zaznamenává nejrůznější kritická hodnocení týkající se ujetých kilometrů a zpoždění. Ty ukazují současně snahu celé ekonomiky a zákazníka vytvořit a adoptovat perspektivní zbraňový systém.
Mělčiny programu F-35
Navzdory deklaraci počáteční operační připravenosti ze strany prvních perutí amerického letectva a americké námořní pěchoty a také nasazení vozidel mimo USA není situace pro program ani zdaleka ideální. 18. září americké ministerstvo obrany připustilo, že standardní letouny Block 2 a Block 3i nejsou bojeschopné. Jak bylo doslova komentováno: v reálné bojové situaci se musí každý pilot létající s variantou Block 2B vyhýbat bojové zóně a mít podporu v podobě jiných bojových vozidel. Odhadované náklady na jejich přestavbu / modernizaci do verze Block 3F / 4 se přitom vyšplhají na stovky milionů dolarů - mluvíme o 108 exemplářích amerického letectva a dodaných dílů F-35B resp. F-35C. Jejich výroba ve stadiu výzkumu a vývoje [tzv. Fáze EMD, mezi tzv. milníkem B milníkem C, ve kterém je hromadná výroba nově vyvinutých zařízení, a to i řady LRIP, nezákonná; byla učiněna výjimka pro F-35, tedy tzv. souběžnost - výroba stále probíhá; Formálně a technicky jsou zatím vyráběné F-35 následné řady LRIP prototypy, nikoli (malé) sériové jednotky, - cca. Některé z nich se netýkají softwaru, který by bylo „snadné“ upravit, ale strukturálních změn, které vyžadují vrácení stroje výrobci k restaurování.
Důvodem tohoto kroku bylo rozhodnutí ministerstva obrany urychlit program a modernizovat americké letectvo (paralelnost) rychleji. Tím lze zároveň vysvětlit tak malé nákupy amerického námořnictva. Až do konce fáze výzkumu a vývoje a s velkým počtem relativně nových F/A-18E/F Super Hornets si americké námořnictvo mohlo dovolit koupit pouze 28 F-35C.
Otázka, co bude s těmito stroji, je v současné době otevřená – američtí analytici poukazují na tři možnosti: drahý přechod na současný standard Block 3F a další využití ve školních a lineárních dílech, využití pouze pro výcvik (který může být spojen s následným výcvikem piloty přecházející na novější F-35) nebo předčasné stažení a nabídku potenciálním exportním zákazníkům v rámci tzv. „Fast track“ ze zdrojů Ministerstva obrany s volitelným (na náklady zákazníka) upgradem na novější standard. Třetí možnost by samozřejmě byla dobrá pro Pentagon a Lockheed Martin, kteří by měli za úkol postavit nové draky pro hlavního klienta programu.
To není jediný problém. Navzdory rostoucí nabídce masově vyráběných strojů jsou zpoždění spojena s rozšiřováním infrastruktury a úložných zdrojů. Podle federální zprávy z 22. října je zpoždění v této záležitosti šest let nad odhadovaným harmonogramem – průměrná doba na odstranění poruchy je nyní 172 dní, tedy dvakrát déle, než se očekávalo. V období leden-srpen tohoto roku. 22 % letadel patřících ministerstvu obrany bylo zastaveno kvůli nedostatku náhradních dílů. Nepořídit více než 2500 35 F-60, ale zachovat pro ně patřičnou úroveň operační podpory, by podle GAO (americký ekvivalent NIK) představovalo největší výzvu ministerstva obrany – během očekávané životnosti 1,1 let by může stát XNUMX bilionu dolarů.
