Konec bílo-červené flotily?
Fregata ORP generál K. Pulaski. Její akvizice v roce 2000 zahájila pro členské státy NATO éru lodí s výzbrojí a standardním vybavením v naší flotile.
Jak si pamatujete z nejnovější historie století 2003, v průběhu let byly realizovány pouze dva plány na technické vybavení polského námořnictva. První byla spojena s opuštěním používání proudových letadel v námořním letectví. Druhý, vyvinutý v XNUMX, se týkal... stažení z bojové síly starých lodí, které už nebyly k ničemu. Kompletní výměna starých plavidel za nová proběhla prakticky jen u dvou kategorií plavidel - hydrografických člunů a plachetních jachet. Legrační? Myslím, že ne!
Vše nasvědčuje tomu, že za tucet nebo dva roky bude bílo-červená vlajka představovat několik lodí, které se blíží ke konci své služby. Mohou za to vládci této země a všichni ostatní lítají zleva doprava politickým směrem. Země s několika stovkami kilometrů vnitrozemí a její ambicí dovážet stále více zboží strategického významu pro své fungování nebyla od politické krize schopna vyvinout a realizovat rozumný program na vybudování flotily, která by odpovídala našim potřebám. Změny v roce 1989. Hanba a rozpaky. Nutno však přiznat, že trochu pomáhají i samotní námořníci. Ve výročních zprávách ministrovi i přes tyto obtíže vždy hlásí připravenost plnit zadané úkoly, a když jednou došlo k výjimce z tohoto pravidla, nebyla jistota dalšího postupu.
Provizorní prostředek s dlouhou životností
Z hlediska vybavení bylo námořnictvo konce 61. století shlukem techniky Varšavské smlouvy s malým počtem prvků západního a nového polského technického myšlení. Na papíře to dokonce vypadalo dobře, s reálnou bojovou silou lodí a letadel to bylo horší. Torpédoborec XNUMXMP ORP Varšava byl pohrdavě nazýván cílovou lodí, raketové lodě nesly archaické střely a protiponorkové síly byly vyzbrojeny především hlubinnými náložemi pamatujícími druhou světovou válku. Poměrně nové byly protiminové síly, dopravní a minové jednotky, průzkumná letadla a záchranné vrtulníky.
Některé lodě již nemohly ani opustit přístav a byly ponechány ve službě jen proto, aby si zachovaly svá zaměstnání po celou dobu do budoucna plánovaných nových jednotek. Na podzim roku 1997 přijala vláda předběžný program rozvoje ozbrojených sil do roku 2012. Počítalo se s výstavbou 7 víceúčelových korvet a nákupem 3 moderních ponorek pro námořní typ ozbrojených sil. Velení námořnictva (DMW) zahájilo koncepční studie minolovky a moderní hlídkové lodi, k tomu programy protiminové jednotky (projekt 255 „Refrigerator“ a 257 „Kormoran“) a velké lodi PDO projektu 924“ Pstrokosh“ byli otřeseni. (podrobněji v “Morse” 6/2017). Vyzbrojeny měly být i tři protilodní střely Orkan. Vize realizace těchto nových lodí však byla poměrně vzdálená. Byly tak spuštěny koncepty pro získání dalších jako náhradní témata, která by mohla v krátké době nahradit památky Varšavské smlouvy. Bylo sice zahájeno několik výzkumných a vývojových programů, které vyústily v zavedení zajímavých zbraňových systémů a specializovaného vybavení, nicméně nedokázaly změnit tvář modernosti námořní složky ozbrojených sil.
Přijetí Polska do NATO 12. března 1999 uložilo MV kromě starých úkolů řadu nových, vyplývajících zejména z potřeby připravit síly schopné působit v mezinárodních skupinách ve vodách často odlehlých. z Baltského moře. Námořní složka ozbrojených sil však v té době jen stěží mohla plnit roli, kterou měla plnit při ochraně našeho pobřeží, výsostných vod, hospodářské zóny a komunikací, na akce na západ od Dánského průlivu byla zcela nepřipravená. Ani na moři, ani ve vzduchu, ani na břehu.
Poměrně rychle byla nalezena přechodná řešení pro posílení flotily. Byly považovány za vhodné v oblasti „public relations“ s důrazem na počátek přechodu na zbraně západního původu nebo získání schopnosti plnit úkoly pro spojenecké závazky, a to i mimo Baltské moře.
