Kabinet hrůzy
Technologie

Kabinet hrůzy

Vzestup strojů a uchvácení moci umělou inteligencí. Svět totálního dohledu a sociální kontroly. Jaderná válka a degenerace civilizace. Mnoho temnÃœch vizí budoucnosti, nakreslenÃœch před mnoha lety, se mělo stát dnes. A my se mezitím ohlíşíme a zdá se, ÅŸe tam nebyli. Jsi si jistá?

Existuje poměrně stereotypní repertoár populárních dystopická proroctví (o černé vizi budoucnosti). Kromě těch nejběşnějších, které jsou spojeny s ničením přírodního prostředí a zdrojů, se vÅ¡eobecně věří, ÅŸe nejnovější technologie poÅ¡kozují mezilidskou komunikaci, vztahy a společnost.

Virtuální prostor klamně nahradí skutečnou účast ve světě. Jiné dystopické názory vidí technologickÃœ rozvoj jako způsob zvyÅ¡ování sociální nerovnosti, koncentrace moci a bohatství v rukou malÃœch skupin. Vysoké nároky moderních technologií koncentrují znalosti a dovednosti v úzkÃœch kruzích privilegovanÃœch jedinců, zvyÅ¡ují dohled nad lidmi a ničí soukromí.

Podle mnoha futuristů můşe vyšší produktivita a větší viditelnÃœ vÃœběr poÅ¡kodit kvalitu lidského ÅŸivota tím, ÅŸe způsobí stres, ohroÅŸuje pracovní místa a činí nás stále materialističtějšími ohledně světa.

Jeden ze slavnÃœch technologickÃœch „dystopiánů“, James Gleick, uvádí zdánlivě triviální příklad televizního dálkového ovladače jako klasického vynálezu, kterÃœ neřeší jedinÃœ podstatnÃœ problém a dává vzniknout mnoha novÃœm. Gleick, cituje technického historika Edward Tenner, píše, ÅŸe moÅŸnost a jednoduchost přepínání kanálů pomocí dálkového ovladače slouşí především k tomu, aby diváka stále více rozptylovala.

Místo spokojenosti jsou lidé stále více nespokojeni s kanály, které sledují. Místo uspokojování potřeb přichází pocit nekonečného zklamání.

Udrşí nás auta v rezervacích?

Budeme schopni ovládat tuto věc, která je nevyhnutelná a pravděpodobně brzy nastane? Přes umělou inteligenci? Pokud tomu tak má bÃœt, jak hlásají mnohé dystopické vize, pak ne. (1).

Je těşké ovládat něco, co je mnohonásobně silnější neÅŸ my. s nárůstem počtu úkolů. Před dvaceti lety by nikdo nevěřil, ÅŸe dokáşou číst emoce v hlase a tváři člověka mnohem přesněji, neÅŸ to dokáşeme my sami. Mezitím jsou v současné době trénované algoritmy jiÅŸ schopny to udělat, analyzovat vÃœrazy obličeje, zabarvení a způsob, jakÃœm mluvíme.

Počítače kreslí obrázky, skládají hudbu a jeden z nich dokonce vyhrál básnickou soutěş v Japonsku. UÅŸ dlouhou dobu poráşejí lidi v Å¡achu, učí se hru od nuly. Totéş platí pro mnohem sloÅŸitější hru Go.

podřizuje se zákonům stále rychlejšího zrychlení. To, čeho umělá inteligence dosáhla – s pomocí lidí – za poslední desetiletí, se v příštích několika letech, moÅŸná jen měsících, zdvojnásobí a pak to bude trvat jen tÃœdny, dny, sekundy


Jak se nedávno ukázalo, algoritmy pouşívané v chytrÃœch telefonech nebo na letiÅ¡tích k analÃœze fotografií z vÅ¡udypřítomnÃœch fotoaparátů dokáşou nejen rozpoznat někoho v různÃœch snímcích, ale také určit vÃœhradně intimní psychologické rysy. Říct, ÅŸe jde o obrovské riziko ochrany soukromí, je jako neříkat nic. Nejde o prosté sledování, sledování kaÅŸdého kroku, ale o informace, které vznikají v důsledku samotného vzhledu člověka, o jeho skrytÃœch touhách a osobních preferencích. 

Algoritmy se to dokáşou naučit poměrně rychle analÃœzou stovek tisíc případů, coÅŸ je mnohem více, neÅŸ můşe vidět i ten nejbystřejší člověk za celÃœ ÅŸivot. Vyzbrojeni tak bohatÃœmi zkuÅ¡enostmi jsou schopni skenovat člověka přesněji neÅŸ i ten nejzkuÅ¡enější psycholog, analytik řeči těla a gest.

Skutečná mrazivá dystopie tedy nespočívá v tom, ÅŸe počítače hrají Å¡achy nebo jdou proti nám, ale v tom, ÅŸe mohou vidět naÅ¡i duÅ¡i hlouběji neÅŸ kdokoli jinÃœ neÅŸ my sami, plnou zákazů a bloků v rozpoznání těch či jinÃœch sklonů.

Elon Musk věří, ÅŸe jak se systémy AI začnou učit a uvaÅŸovat ve stále větším měřítku, můşe se někde vyvinout „inteligence“ hluboko ve vrstvách webu, pro nás nepostřehnutelné.

Podle americké studie zveřejněné v roce 2016 má umělá inteligence v příštích 45 letech 50procentní Å¡anci, ÅŸe ve vÅ¡ech úkolech překoná lidi. Prognostici říkají, ÅŸe ano, umělá inteligence vyřeší problém rakoviny, zlepší a zrychlí ekonomiku, poskytne zábavu, zlepší kvalitu a délku ÅŸivota, vzdělá nás, abychom bez ní nemohli şít, ale je moÅŸné, ÅŸe jednoho dne bez nenávist, pouze na základě logické kalkulace nás jen odstraňuje. MoÅŸná to nebude fyzicky fungovat, protoÅŸe v kaÅŸdém systému se vyplatí Å¡etřit, archivovat a uchovávat zdroje, které se „třeba někdy hodit“. Ano, toto je zdroj, kterÃœm můşeme bÃœt pro AI. Chráněná pracovní síla?

Optimisté se utěšují tím, ÅŸe vÅŸdy existuje moÅŸnost vytáhnout zástrčku ze zásuvky. VÅ¡e vÅ¡ak není tak jednoduché. LidskÃœ ÅŸivot se jiÅŸ stal natolik závislÃœm na počítačích, ÅŸe radikální krok proti nim by pro nás byl katastrofou.

Koneckonců stále více vytváříme rozhodovací systémy zaloÅŸené na umělé inteligenci a dáváme jim právo létat s letadly, nastavovat úrokové sazby, provozovat elektrárny – víme, ÅŸe algoritmy to udělají mnohem lépe neÅŸ my. Zároveň plně nerozumíme tomu, jak se tato digitální rozhodnutí dělají.

Existují obavy, ÅŸe superinteligentní velitelské systémy jako „Sníşit přetíşení“ je mohou vést k závěru, ÅŸe jedinÃœm účinnÃœm způsobem, jak dokončit práci, je... sníşit populaci o třetinu nebo dokonce polovinu.

Ano, stojí za to dát stroji ten nejdůleÅŸitější pokyn jako „Především zachraňte lidskÃœ ÅŸivot!“. Kdo vÅ¡ak ví, zda pak digitální logika povede k uvěznění lidstva nebo pod stodolu, kde můşeme bÃœt v bezpečí, ale rozhodně ne svobodní.

Kyberzločin jako sluşba

V minulosti byly dystopie a obrazy postapokalyptického světa v literatuře a kinematografii obvykle zasazeny do postnukleární éry. Dnes se jaderné zničení nezdá nezbytné pro katastrofu a zničení světa, jak ho známe, i kdyÅŸ ne tak, jak si ho představujeme. , je nepravděpodobné, ÅŸe by zničil svět jako v "Terminátoru", kde byl kombinován s jadernÃœm zničením. Kdyby to udělala, nebyla by superinteligence, ale primitivní síla. Ostatně ani lidstvo si dosud neuvědomilo globální scénář ničivého jaderného konfliktu.

Skutečná strojová apokalypsa můşe bÃœt mnohem méně působivá.

Kybernetická válka, virové útoky, hackování systému a ransomware, ransomware (2) paralyzují a ničí náš svět neméně efektivně neÅŸ bomby. Pokud se jejich rozsah rozšíří, můşeme vstoupit do fáze totální totální války, ve které se staneme oběťmi a rukojmími strojů, ačkoli se od nich nevyÅŸaduje, aby jednaly autonomně, a je moÅŸné, ÅŸe za vším budou stále lidé.

Loni v létě označila americká Agentura pro kybernetickou bezpečnost a bezpečnost (CISA) útoky ransomwaru za „nejviditelnější hrozbu kybernetické bezpečnosti“.

CISA tvrdí, ÅŸe mnoho aktivit, kdy kyberzločinec zachytí a zaÅ¡ifruje data osoby nebo organizace a poté vymáhá vÃœkupné, není nikdy hlášeno, protoÅŸe oběť platí kyberzločincům a není ochotna zveřejňovat problémy s jejich nezabezpečenÃœmi systémy. Na mikroúrovni se kyberzločinci často zaměřují na starší lidi, kteří mají problém rozliÅ¡it mezi poctivÃœm a nečestnÃœm obsahem na internetu. Dělají to pomocí malwaru vloÅŸeného do přílohy e-mailu nebo vyskakovacího okna na infikovaném webu. Zároveň přibÃœvá útoků na velké korporace, nemocnice, vládní agentury a vlády.

Ty druhé byly zvláště zacíleny kvůli citlivÃœm údajům, které drÅŸely, a schopnosti platit velké vÃœkupné.

Některé informace, například informace o zdraví, jsou pro majitele mnohem cennější neÅŸ jiné a mohou zločincům vydělat více peněz. Zloději mohou zachytit nebo umístit do karantény velké bloky klinickÃœch dat důleÅŸitÃœch pro péči o pacienty, jako jsou vÃœsledky testů nebo informace o lécích. KdyÅŸ jde o ÅŸivot, není v nemocnici prostor pro vyjednávání. Jedna z americkÃœch nemocnic byla natrvalo uzavřena loni v listopadu po srpnovém teroristickém útoku.

Časem to bude asi jen horší. V roce 2017 americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost oznámilo, ÅŸe kybernetické útoky by se mohly zaměřit na kritickou infrastrukturu, jako jsou vodohospodářské sluÅŸby. A nástroje potřebné k provádění takovÃœch akcí jsou stále dostupnější pro menší operátory, kterÃœm prodávají balíčky ransomwaru, jako je software Cerber a Petya, a po úspěšnÃœch útocích účtují vÃœkupné. ZaloÅŸeno na kyberzločinu jako sluÅŸbě.

Nebezpečná porucha v genomu

Jedním z oblíbenÃœch témat dystopie je genetika, manipulace s DNA a Å¡lechtění lidí – navíc „naprogramovanÃœch“ správnÃœm způsobem (úřady, korporace, armáda).

Moderním ztělesněním těchto úzkostí je metoda popularizace Editace genu CRISPR (3). Obavy vzbuzují především mechanismy, které obsahuje. vynucení poÅŸadovanÃœch funkcí v dalších generacích a jejich potenciál se rozšířil na celou populaci. Jeden z vynálezců této techniky, Jennifer Doudna, dokonce nedávno vyzval k moratoriu na takové "zárodečné" editační techniky kvůli potenciálně katastrofálním následkům.

Připomeňme, ÅŸe před několika měsíci čínskÃœ vědec Na Jiankui byl Å¡iroce kritizován za úpravu genů lidskÃœch embryí za účelem jejich imunizace proti viru AIDS. Důvodem bylo, ÅŸe změny, které provedl, se mohly předávat z generace na generaci s nepředvídatelnÃœmi důsledky.

Zvláště znepokojující jsou tzv. d (gene rewriting, gen drive), tzn. geneticky upravenÃœ mechanismus, kterÃœ kóduje editační systém v DNA daného jedince CRISPR/CAS9 genom s nastavením na úpravu této varianty neşádoucího genu. Kvůli tomu potomci automaticky (bez účasti genetiků) přepíší neşádoucí genovou variantu poÅŸadovanou.

Neşádoucí genovou variantu vÅ¡ak můşe dostat potomek „jako dárek“ od nemodifikovaného jiného rodiče. TakÅŸe genovÃœ pohon, pojďme se zlomit Mendelovské zákony dědičnostikteré říkají, ÅŸe polovina dominantních genů putuje k potomkům od jednoho rodiče. Zkrátka to nakonec povede k rozšíření dotyčné varianty genu do celé populace.

Biolog ze Stanfordské univerzity Christina Smolkeová, zpět na panelu o genetickém inÅŸenÃœrství v roce 2016, varoval, ÅŸe tento mechanismus by mohl mít Å¡kodlivé a v extrémních případech děsivé následky. GenovÃœ pohon je schopen během generací mutovat a způsobit genetické poruchy, jako je hemofilie nebo hemofilie.

Jak jsme se dočetli v článku publikovaném v Nature Reviews vÃœzkumníky z Kalifornské univerzity v Riverside, i kdyÅŸ pohon funguje tak, jak bylo zamÜšleno v jedné populaci organismu, stejnÃœ dědičnÃœ rys můşe bÃœt Å¡kodlivÃœ, pokud je nějakÃœm způsobem zaveden do jiné populace. . stejnÃœ pohled.

Existuje také nebezpečí, ÅŸe vědci vytvoří genové jednotky za zavřenÃœmi dveřmi a bez vzájemného hodnocení. Pokud někdo úmyslně či neúmyslně vnese do lidského genomu Å¡kodlivÃœ genovÃœ pohon, například takovÃœ, kterÃœ ničí naÅ¡i odolnost vůči chřipce, můşe to dokonce znamenat konec druhu homo sapiens


DohledovÜ kapitalismus

Verze dystopie, kterou si bÃœvalí autoři sci-fi jen stěşí dokázali představit, je realita internetu, a zejména sociálních médií, se vÅ¡emi jeho Å¡iroce popsanÃœmi důsledky, které ničí soukromí, vztahy a psychickou integritu lidí.

Tento svět je vykreslen pouze v novějších uměleckÃœch představeních, jako je to, co jsme mohli vidět v sérii Black Mirror v epizodě „The Diving“ z roku 2016 (4). Å oÅ¡ana Zuboffová, harvardskÃœ ekonom, tuto realitu nazÃœvá zcela závislou na sociálním sebepotvrzení a zcela „deprivatizovanou“. dozorovÃœ kapitalismus (), a zároveň vrcholné dílo Googlu a Facebooku.

4. Scéna z "Black Mirror" - epizoda "Potápění"

Podle Zuboffa je Google prvním vynálezcem. Své dohledové aktivity navíc neustále rozÅ¡iřuje, například prostřednictvím zdánlivě nevinnÃœch projektů chytrÃœch měst. Příkladem je projekt World's Most Innovative Neighborhood společnosti Sidewalk Labs, dceřiné společnosti Google. přístav v Torontu.

Google plánuje pomocí vÅ¡udypřítomnÃœch monitorovacích senzorů sbírat vÅ¡echna nejmenší data o ÅŸivotě obyvatel nábřeşí, jejich pohybu a dokonce i dÃœchání.

Je také těşké vybrat internetovou dystopii, která na Facebooku nepřipadá v úvahu. Sledovací kapitalismus moÅŸná vymyslel Google, ale byl to Facebook, kdo jej posunul na zcela novou úroveň. Stalo se tak prostřednictvím sociálních a emocionálních virovÃœch mechanismů a bezohledného pronásledování i těch, kteří nejsou uÅŸivateli platformy Zuckerberg.

Hlídaná AI, ponořená do virtuální reality, ÅŸijící s UBI

Podle mnoha futuristů je budoucnost světa a technologií označena pěti zkratkami – AI, AR, VR, BC a UBI.

Čtenáři "MT" asi dobře vědí, co to je a z čeho se první tři skládají. Známé se také ukáşe jako čtvrté, „BC“, kdyÅŸ pochopíme, o co jde. A pátÃœ? UBD je zkratka pojmu, coÅŸ znamená „univerzální základní příjem » (5). Jedná se o veřejnÃœ přínos, kterÃœ se čas od času předpokládá, a kterÃœ bude poskytnut kaÅŸdému člověku propuÅ¡těnému z práce, jak se vyvinou další technologie, zejména AI.

5. Univerzální základní příjem - UBI

Å vÃœcarsko navrhlo tento nápad dokonce loni v referendu, ale jeho občané ho odmítli v obavě, ÅŸe zavedení garantovaného příjmu povede k záplavě imigrantů. UBI s sebou nese i řadu dalších nebezpečí, včetně rizika zachování existujících sociálních nerovností.

KaÅŸdá z technologickÃœch revolucí za zkratkou (viz také:) – pokud se rozšíří a vyvine očekávanÃœm směrem – má obrovské důsledky pro lidstvo a náš svět, včetně samozřejmě obrovské dávky dystopie. Například se věří, ÅŸe by mohla nahradit čtyřleté volební cykly a vést k referendům o nesčetnÃœch otázkách.

Virtuální realita je zase schopna „vyloučit“ část lidstva z reálného světa. Tak jako se to stalo například Korejce Jang Ji Sung, která se po smrti své dcery v roce 2016 na nevyléčitelnou nemoc od té doby setkala se svÃœm avatarem ve VR. Virtuální prostor také vytváří nové druhy problémů, nebo vlastně přenáší vÅ¡echny staré známé problémy do „nového“ světa, nebo dokonce do mnoha jinÃœch světů. Do jisté míry to můşeme vidět jiÅŸ na sociálních sítích, kde se stává, ÅŸe příliÅ¡ málo lajků u příspěvků vede k depresím a sebevraÅŸdám.

Prorocké příběhy víceméně

Ostatně i historie tvorby dystopickÃœch vizí učí opatrnosti při formulaci předpovědí.

6. Obálka "Ostrovy v síti"

MinulÃœ rok bylo natočeno slavné sci-fi mistrovské dílo Ridleyho Scottalovec androidů»Od roku 1982. O naplnění či nenaplnění mnoha konkrétních prvků lze diskutovat, ale je nesporné, ÅŸe nejdůleÅŸitější proroctví o existenci inteligentních, humanoidních androidů v naší době, v mnoha ohledech nadřazenÃœch lidem, se jeÅ¡tě nestalo skutečností.

Byli bychom připraveni tolerovat mnohem více prorockÃœch zásahů.“Neuromanci »tedy romány William Gibson od roku 1984, kterÃœ zpopularizoval pojem „kyberprostor“.

V té dekádě se vÅ¡ak objevila (u nás skoro úplně, protoÅŸe nebyla přeloÅŸena do polÅ¡tiny) o něco méně známá kniha, která mnohem přesněji předpovídala dneÅ¡ní dobu. Mluvím o romanticeOstrovy na webu« (6) Bruce Sterling od roku 1988, odehrávající se v roce 2023. Představuje svět ponořenÃœ do něčeho podobného internetu, známého jako „web“. Je ovládána velkÃœmi mezinárodními korporacemi. „Ostrovy na webu“ jsou pozoruhodné tím, ÅŸe poskytují kontrolu, dohled a monopolizaci údajně svobodného internetu.

Je také zajímavé předvídat vojenské operace prováděné pomocí bezpilotních vzduÅ¡nÃœch prostředků (dronů) proti online pirátům/teroristům. Operátoři vzdálení tisíce mil se zabezpečenÃœmi desktopy – jak to víme? Kniha není o nekonečném konfliktu s islámskÃœm terorismem, ale o boji proti silám, které se staví proti globalizaci. Svět Islands in the Net je také plnÃœ spotřebních zařízení, která vypadají hodně jako chytré hodinky a chytré sportovní boty.

Existuje další kniha z 80. let, která, i kdyÅŸ se některé události zdají fantastickější, dobře ilustruje naÅ¡e moderní dystopické obavy. Tento "GeoradarovÃœ software", Dějiny Rudy Rookerodehrávající se v roce 2020. Svět, stav společnosti a její konflikty se zdají bÃœt neuvěřitelně podobné tomu, s čím se dnes potÃœkáme. Existují také roboti známí jako bopperové, kteří získali sebeuvědomění a utekli do měst na Měsíci. Tento prvek se zatím neuskutečnil, ale vzpoura strojů se stává neustálÃœm refrénem černÃœch předpovědí.

Vize naší doby v knihách jsou také v mnoha ohledech nápadně přesné. Octavia Butlerová, speciálně vPodobenství o rozsévači» (1993). Akce začíná v roce 2024 v Los Angeles a odehrává se v Kalifornii, zničené záplavami, bouřemi a suchy způsobenÃœmi změnou klimatu. Rodiny střední a dělnické třídy se setkávají v uzavřenÃœch komunitách a snaşí se uniknout vnějšímu světu pomocí návykovÃœch drog a souprav pro virtuální realitu. Objevují se nová náboÅŸenství a konspirační teorie. Karavana uprchlíků míří na sever, aby se vyhnula ekologickému a sociálnímu kolapsu. K moci se dostává prezident, kterÃœ pouşívá heslo kampaně „Make America Great Again“ (toto je slogan Donalda Trumpa) ...

Butlerova druhá kniha, "Podobenství o talentechvypráví, jak členové nového náboÅŸenského kultu opouÅ¡tějí Zemi ve vesmírné lodi, aby kolonizovali Alfu Centauri.

***

Jaké ponaučení plyne z tohoto rozsáhlého průzkumu předpovědí a vizí učiněnÃœch před několika desítkami let tÃœkajících se naÅ¡eho kaÅŸdodenního ÅŸivota?

Pravděpodobně faktem je, ÅŸe dystopie se vyskytují často, ale nejčastěji jen částečně.

Přidat komentář