Francouzská válka v Indočíně 1945-1954 část 3

V prosinci 1953 rozhodl vrchní velitel sil Francouzské unie v Indočíně generál Navarre, že bitvě v severozápadním Vietnamu se nelze vyhnout. Na jeho místo zvolil Francouzi okupované údolí Chin Bien Phu, proměněné v pevnost, která měla přinést porážku severovietnamským jednotkám a stát se počátkem ofenzivy vojsk Francouzské unie v severním Vietnamu. Generál Giap se však nechystal realizovat plán Navarry.

Generál Navarra měl možnost začátkem prosince 1953 provést úplnou evakuaci sil z Chin Bien Phu, ale nakonec tuto myšlenku odmítl rozhodnutím ze dne 3. prosince 1953. Poté v rozkazu potvrdil, že bitva v severozápadním Vietnamu nemohla se vyhnout. Zcela opustil myšlenku stáhnout se z Chin Bien Phu a přesunout obranu na východ do Plain of Jars, kde byla tři relativně snadno bránitelná letiště. V rozkazu Navarra prohlásil, že Chin Bien Phu musí být za každou cenu zachován, což po letech uznal francouzský premiér Joseph Laniel za neslučitelné se strategií předcházení otevřeným střetům s velkými silami Viet Minhu v té době. O několik let později Navarra tvrdila, že evakuace z Chin Bien Phu pak již není možná, ale vzhledem k „prestiži Francie“ nepříznivá a také ve strategickém rozměru.

Nevěřil zprávám francouzské rozvědky o koncentraci několika nepřátelských divizí u Navarry. Podle francouzského spisovatele Julese Roye: Navarre věřil pouze sobě, byl hluboce skeptický ke všem informacím, které se k němu dostaly, ale nepocházely z jeho zdrojů. K Tonkinovi byl obzvláště nedůvěřivý, protože byl stále více přesvědčen, že Konyi tam buduje vlastní impérium a hraje ve své vlastní zájmy. Navarra navíc ignorovala faktory jako proměnlivost počasí a věřila, že jak úderná (blízká podpora), tak transportní letouny zajistí ochranu proti Viet Minhu, který nebude mít ani dělostřelectvo, ani protivzdušnou obranu. Navarre předpokládal, že útok na Chin Bien Phu s největší pravděpodobností provedou síly 316. pěší divize (ostatní důstojníci se domnívali, že to byl příliš optimistický předpoklad a tábor by mohl být napaden velkou silou). S optimismem generála Navarra bylo možné upevnit dřívější úspěchy, jako byla úspěšná obrana Na San a Muong Khua. Bez významu zřejmě nejsou ani události z 26. listopadu 1953, kdy masivní útok letounů F8F Bearcat za použití konvenčních pum a napalmu vážně oslabil bojový potenciál 316. pěší divize.

Navarre se domníval, že koncentrace sil na severozápadě Vietnamu simulovala útok na Chin Bien Phu a v praxi připravovala útok na Laos, o kterém Navarre často mluvil. Zde stojí za to rozšířit téma Laosu, protože to byl spojenecký stát ve vztahu k Paříži. Již 23. listopadu hanojský konzul Paul Sturm ve zprávě pro ministerstvo zahraničí ve Washingtonu uznal, že francouzské velení se obává, že pohyby 316. pěší divize se nepřipravují na útok na Chin Bien Phu nebo Lai Chau, ale k útoku na Laos. Role tohoto státu výrazně vzrostla po 22. listopadu 1953, kdy byla v Paříži podepsána dohoda, která uznala nezávislost Laosu v rámci Francouzské unie (Union Française). Francie se zavázala bránit Laos a jeho hlavní město Luang Phrabang, což však bylo z čistě vojenských důvodů obtížné, protože tam nebylo ani letiště. Navarra tedy chtěla, aby byl Chin Bien Phu klíčem k obraně nejen severního Vietnamu, ale i centrálního Laosu. Doufal, že laoské síly brzy vytvoří pozemní tranzitní trasy na lince z Chin Bien Phu do Luang Prabang.

Více se dočtete ve vydáních Wojsko i Technika Historia:

– Francouzská válka v Indočíně 1945 – 1954 část 1

– Francouzská válka v Indočíně 1945 – 1954 část 2

– Francouzská válka v Indočíně 1945 – 1954 část 3