Chrysler 300C - Památník Americe

Na jednom z míst poblíž Krakova žije dekorativní žirafa. A nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby to nebylo 5 metrů na výšku – a to už přitahuje pozornost. Co s tím má společného? No a tenhle týden mi před domem parkoval černý kombík. A na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby to nebylo přes 5 metrů dlouhé, nezdálo se, že by bylo pancéřované a nevypadalo to jako památník USA.

Auta ze zahraničí mě vždy udivovala. Imponuje mi nekompromisnost jejich tvůrců. Když vytvoří sportovní auto, dostanou plochého platýse s motorem z náklaďáku. Když má být minivan postaven, segment na kolech je na cestě. Pokud je to SUV, má na mřížce chladiče nástěnnou mapu USA. Nebyl jsem tedy v šoku, když jsem dostal Chrysler 300C Touring k testování a našel v kufru místo na přesun malého zásobníku a v kabině bylo dost místa i pro hypotetického dvoumetrového žrouta burgerů s parametry 200cm a 200kg . . Tohle auto je přesně takové, jaké by kombík navržený v zahraničí měl být – výkonný. Na loketních opěrkách se dá sníst 3chodová večeře, volant by se vešel na madla na kormidel velké lodi, a když jsem s tímhle autem jel po tramvajových kolejích, tramvaj za mnou mě nevyhnala zavolejte, protože řidič si byl jistý, že před ním stojí nový nákup IPC Krakow.

Silueta vozu znamená, že ho nikdo nemůže lhostejně míjet. Ne každému samozřejmě vyhovuje tvar karoserie s cihlovou aerodynamikou, ale magnetismus její siluety přitahuje pohledy jak odpůrců, tak příznivců tohoto téměř 2tunového stroje. Je to z velké části dáno tím, že verzi kombi lze zařadit mezi vzácné exotiky. Přestože je v salonech nabízena již několik let, není snadné ji na cestách najít. Proč se zákazníci zdráhají vzít tento model? Vypadá to spíš děsivě než přitažlivě? Cena? Jak to auto ujede kilometry? Mám týden na kontrolu a vysvětlení této hádanky.

300C Touring je bezesporu jedinečný vůz. Obrovská chromovaná mřížka chladiče, velké světlomety, obrovská kola s vysokoprofilovými pneumatikami, dlouhá kapota, která se za jízdy probourává do interiéru vozu a vyžaduje dalších 50 centimetrů na brzdění. Všechno na tomto voze je obrovské: 5,015 metru na délku, 1,88 metru na šířku, rozvor přesahuje 3 metry a objem kufru lze zvětšit na více než 2 litry. Malá jsou pouze boční okna, což v kombinaci s jejich zatmavením dodává siluetě „brnění“. Tento úzký pruh oken budí dojem, že střecha padá na hlavy cestujících, ale ve skutečnosti se toho není třeba bát – efektu malých bočních oken je dosaženo zvednutím „pasu“ vozu a uvnitř je strop dostatečně vysoký i pro velké cestující. Uvnitř bude dostatek místa, každé ze 4 sedadel pohodlně pojme cestující jakékoli velikosti. Je tu i páté místo, ale kvůli vysokému a širokému středovému tunelu bude místo uprostřed zadního sedadla spíše nepohodlné.

Již při prvním kontaktu s vozem je cítit jeho nekompromisnost: vše v něm působí s promyšleným, systematickým a zároveň rozhodným odporem. Rukojeti lze uchopit plnou pěstí a zatáhnout plnou silou – a to i zevnitř. Dveře jakoby váží sto kilo a při otevírání mají tendenci se otevřít na celou šířku (pozor na okolní auta pod supermarketem). Deštníky jsou žádány, aby byly nastaveny oběma rukama - takže odolávají. I menší komponenty, jako jsou ovládání oken, jsou slušné kusy plastu, velikosti tak akorát. Nebudu se zmiňovat o posilovači řízení, který při parkování jakoby neexistuje, i když jsem si na něj časem zvykl (možná dříve testovanému autu pomáhalo?).

Interiér by mohl ilustrovat slogan encyklopedie „pevný“. Stejné je to se slovem „luxus“. To zjevně není úroveň německých konkurentů, ale nebudete litovat, když je interiér vyplněn chromem, kůží a dřevem. Hodinky jsou podsvíceny jasně zeleným leskem, který nenamáhá oči. Střední část konzole zdobí analogové hodiny. Dobrý dojem dělá i volitelný 7reproduktorový audiosystém Boston Acoustics s 380wattovým zesilovačem, měničem na 6 disků, pevným diskem a USB vstupem (líbí se mi přístup Chrysleru: klasika je klasika, ale moderní média by měla být). Chrysler bohužel nevěnuje náležitou pozornost výběru některých dokončovacích materiálů - alespoň u vozů vyráběných pro Starý svět. Plast ukazuje americký původ 300C, stejně jako neohrabaný design, jehož nejlepším příkladem je ovládací panel proudění vzduchu – vím, že klasický a retro styl zde měl velký vliv, ale ty plastové knoflíky vypadají...levně. Navíc analogové ovládání klimatizace znemožňuje použití režimu „mono“. No, alespoň je vše jednoduché a jasné. Chvíli však trvá, než si zvyknete na umístění tempomatu – spínač byl umístěn příliš blízko knoflíku blinkrů a první den jsem věděl, že místo zapínání blinkrů přepínám tempomat. Blinkr je přetížený funkcemi a pod pravou rukou ... není nic. Pravá ruka tak zůstává volná a lze s ní bezpečně mávat publiku sledujícímu vůz.

Palubní počítač je umístěn mezi otáčkoměrem a rychloměrem a informuje o průměrné spotřebě paliva, dojezdu na nádrž a dalších důležitých informacích pro příznivce statistik. Pokud vás však omrzely vymoženosti a vychytávky, můžete některé funkce zakázat. Nelíbí se vám, jak se při řazení zpátečky trochu ponoří zrcátka? Stiskněte OFF a problém zmizí. Zlobí vás skřípání parkovacích senzorů? Je konec. Odejde sedadlo, když vystoupíte? Dost toho! Automatické centrální zamykání při 24 km/h? Pověsit! A tak dále.

Ještě pár slov k parkovacím senzorům: funguje do 20 km/h a jeho displeje jsou umístěny pod čelním sklem a ve stropním obložení nad opěradlem zadního sedadla. Místo vzadu není náhodné, protože displej umístěný v tomto místě je vidět v zrcadle, takže můžete sledovat pohled za sklo a barevné LED diody.

Standardní výbava vozu neponechává žádná přání, ale náročný kupující může získat mnohem více, když si připlatí za paket Walter P. Chrysler Signature Series. Vyznačuje se střešním oknem, kvalitním koženým a dřevěným obložením, prahovými lištami, 18palcovými koly a LED světly. Potom propagační částka 180 200 PLN překročí 300 PLN. Hodně? Ověřte si, jak konkurence požaduje vůz s touto výbavou. Na druhou stranu stroje konkurence po pár letech neodepisují tolik jako C.

Za zmínku stojí i způsob zavěšení víka zavazadlového prostoru. Panty jsou umístěny daleko od okraje střechy, aby bylo možné dveře otevřít, i když je zadní část vozu u zdi. Pohodlným řešením je také automatické otevírání centrálního zamykání, když se řidič přiblíží ke dveřím, v důsledku toho jsem po pár dnech zapomněl, kde jsem měl klíč. Musel jsem ho ale mít v jedné z kapsy, jinak by startovací tlačítko motoru třílitrový diesel V6 k životu nepřivedlo.

motor 218 hp a točivý moment 510 Nm umožňuje vozu zrychlit na 8,6 km/h za 100 sekund. Sluší se dodat, že o zrychlení se dozvídáme pouze podle šipky rychloměru. Hmota a design vozu dokonale skrývají skutečnou rychlost a vypínání motoru je příkladné - motor není slyšet ani při nízkých teplotách ihned po nastartování. Vypnutí ESP na sněhu způsobí, že se zadní kola téměř okamžitě protočí. Opakovat to samé na suché vozovce není pro tento pohon problém. Motor je ekonomický: na dálnici spotřeba paliva kolísala kolem 7,7 l / 100 km, ve městě se mi podařilo klesnout pod 12 litrů.

Jezdit 300C po městě vyžaduje zvyknout si na váhu a rozměry auta. Na poloměr otáčení si naštěstí nelze stěžovat a zvyknout si na něj trvá jen minutu. Myslím, že pruhovaný slalom neodpovídá image tohoto auta, navíc „gumový“ volant nepřispívá k ostrým manévrům. Komfort odpružení je dostatečný, ale to je dáno spíše rozměry a hmotností vozu než samotným odpružením, které přenáší nerovnosti do interiéru vozu až příliš snadno. Na začátku testu jsem měl také pochybnosti o brzdách - ani ne tak o jejich účinnosti, ale o tom, jaký mají pocit. Měření síly působící na brzdu se jen zřídka promítlo do skutečné rychlosti brzdění a musel jsem několikrát zabrzdit tak, že jsem se opřel o sedadlo, abych vůz včas zastavil.

Alley Krakowska, Yankee, konečně poslední světlo a dlouhá rovinka. Pevněji jsem sevřel volant, sešlápl plynový pedál na podlahu a ... nic vážného se nestalo. Pětistupňová převodovka po chvíli pochopila můj záměr a podřadila, ručička otáčkoměru vyskočila výš, auto začalo znatelně zrychlovat, ale ne raketovým tempem. Auto přineslo mnohem zajímavější dojmy, když jsem... uvolnil plynový pedál. No a auto v tu chvíli ukázalo, že je zvyklé polykat kilometry po dálnici a po zrychlení je lepší to nerušit. Při tempu dokáže toto auto procházet polygamními hrami, a to právě dělá – v tichosti as pocitem plynulosti a dokonce i setrvačnosti. To pravé pro trasy!

Spojení zkušeností automobilových koncernů v Německu a Spojených státech přineslo zajímavé až kontroverzní výsledky. Chrysler, založený na platformě Mercedesu třídy E (W211), kombinuje nekompromisní filozofii amerického designu automobilů s technologií nejstarší automobilky. Vzniká tedy zajímavý mix: americký a extravagantní image, technicky německý, cenově téměř ziskový, investičně průměrný, sportovní pomalý, příliš velký na parkování. Musím v tomhle mixu něco hrát, protože 300C je na silnicích tak vzácný host? Nebo je to možná plán Chrysleru – recept, který zajistí, že přes palubu budou sedět jen lidé, kteří ocení jeho nejlepší vlastnosti a jsou připraveni hrdě plout po našich klikatých cestách, vyčnívat z četných eskader německých nebo japonských lodí. kolo tohoto vozu.

výhody:

+ pevný interiér

+ atraktivní vzhled

+ vysoká kvalita provedení

+ velká divočina

+ výkonný a úsporný dieselový motor

nevýhody:

– odpružení špatně izoluje od nerovností vozovky

– cena nebo pokles hodnoty mohou být nižší

– problémy s hledáním parkování ve městě

– systém řízení není příliš informativní