albatros

Albatros, tzn. bezpilotní letoun pro polské námořnictvo

Jedním z cílů operačního programu „Rozpoznávání obrazu a družice“ Plánu technické modernizace polských ozbrojených sil na léta 2013-2022 se týká nákupu taktického bezpilotního leteckého komplexu s vertikálním vzletem a přistáním s kódovým označením „ Albatros“, určený pro provoz z palub polského námořnictva. Půjde tedy o systém používaný námořníky a misemi především na moři.

Pravděpodobně první otázka, která vyvstává při zmínce o palubní létající lodi, se týká jejího dopravce, tzn. loď. Jeho zdvihový objem, provedení, rozměry kokpitu a hangáru (i teleskopického) určují takticko-technické parametry bezpilotního prostředku. Špatný stav polského námořnictva a chronický nedostatek moderních lodí mohou vyvolávat pochybnosti, že nákupy bezpilotních letounů v takových podmínkách nejdou zhurta.I když teoreticky by obě fregaty Olivier mohly být nyní nosiče

Hazard Perry, velitelská loď ORP Kontradmirał Xawery Czernicki a brzy hlídková loď ORP Ślązak. Prosincová rozhodnutí Ministerstva obrany a Inspekce pro vyzbrojování MO, konkrétně návrat k realizaci programu stavby lodí pobřežní obrany Mechnik, však nutí zpět na pořad jednání nové hladinové lodě, kterými budou buď korvety, nebo fregaty. a tři z nich budou přidány k polskému námořnictvu po roce 2025, jak se ukázalo na nedávném fóru námořní bezpečnosti. Dá se tedy předpokládat, že taktický „taktický UAV krátkého dosahu s vertikálním startem“ bude pořízen s ohledem na Mechnikovy (jejichž program byl také stále na vzestupu, když se spekulovalo o Albatrosu).

Taktické, co to je?

Než začneme zvažovat, jaké parametry a vybavení by měl budoucí Albatros mít, je nutné si ujasnit, co IU rozumí pod pojmem „taktické“ UAV. Zveřejněné požadavky na dolet, dobu letu a užitečné zatížení jsou obecné povahy a scvrkají se na možnosti záznamu, největší, největší, největší. Totéž platí pro dosažitelné rychlosti letu. Znění je však nápovědou: Doporučuje se, aby vzletová hmotnost jedné zvedací plošiny nepřesáhla 200 kg (MTOW - maximální vzletová hmotnost). Hledaný UAV je tedy mezi I. a II. třídou UAV podle klasifikace NATO. Třída I zahrnuje zařízení vážící méně než 150 kg a třída II - od 150 do 600 kg. Hmotnost a rozměry UAV jsou převedeny do jeho provozního poloměru, který lze s přijatou vzletovou hmotností ME určit na 100÷150 km. To vyplývá i z rádiového dosahu. UAV musí létat v oblasti pokrytí (v zorném poli) komunikačních antén (přenos dat řízení letu a průzkumu) na lodi, tento požadavek je zahrnut v provozních požadavcích, nebo může část trasy překonat autonomně, včetně průzkumu, po předběžném naprogramování, ale pak nemůže přenášet zpravodajská data v reálném čase. Při vzletové hmotnosti do 200 kg nebude mít Albatros satelitní komunikační systém. Další možností by bylo předávání signálu, ale zaprvé takový požadavek neexistuje, a zadruhé by to znamenalo zvýšení počtu UAV na lodi, pokud by přenos musel zajišťovat jiný létající UAV (další možností je přenos přes jiné letadlo, například s lidskou posádkou, ale v polských reáliích jde o čistě teoretické úvahy).

Co se týče dalších časoprostorových ukazatelů, lze předpokládat, že rychlost letu nepřesáhne 200 km/h (cestovní rychlost bude pravděpodobně něco málo přes 100 km/h) a délka letu se bude pohybovat v rozmezí ~ 4 ÷ 8 hod. Je možné překročit výšku více než 1000 m, ale výška hlídkového letu nebude větší než několik set metrů. Kromě charakteru mise budou tyto parametry ovlivněny konstrukcí vybraného UAV a také hydrometeorologickými podmínkami.

VTOL

Je vtipné, že volba kódového názvu programu naznačuje, že rozsah a délka letu mají přednost před VTOL. Albatrosi jsou ostatně pověstní tím, že díky klouzání na křídlech s rozpětím asi tří metrů překonávají obrovské vzdálenosti (jejich „technické vlastnosti“ se blíží MQ-4C Triton než UAV, které chce MO koupit). Stejná křídla brání těmto ptákům v rychlém a snadném vzlétnutí (musí se rozběhnout) a také v přesném přistání v bodě. A albatrosi jsou také touto nemotorností na zemi dobře známí.

Ale vážně, podmínky vertikálního startu a přistání z paluby lodi zužují možné konstrukční systémy, ve kterých lze budoucí Albatros postavit. Nejjednodušším řešením by byl bezpilotní vrtulník. Takové stroje jsou oblíbené po celém světě pro aplikace podobné Albatrosu. Existují samozřejmě i avantgardnější nebo neortodoxnější způsoby vzletu a přistání. Vývoj strojů, definovaných anglickou zkratkou VTOL (nebo V / STOL), je součástí historie letectví, která však není tématem tohoto článku. Stačí říci, že v průběhu desetiletí byly testovány různé nápady pro přechod z vertikálního na dopředný let a naopak a jen málo z nich bylo realizováno. Především díky vývoji elektroniky, která zajišťuje pilotování letadla. Některé z těchto nápadů se proměnily (alespoň ve fázi testování) v bezpilotní prostředky. Vezmeme-li přitom v úvahu experimentální, civilní či komerční bezpilotní prostředky, pak asi neexistuje systém pohon-kluzák, který by nebyl vyzkoušený.