Světová letiště 2019
Letiště Hong Kong je postaveno na umělém ostrově o rozloze 1255 hektarů, který vznikl po vyrovnání dvou sousedních: Chek Lap Kok a Lam Chau. Stavba trvala šest let a stála 20 miliard dolarů.
V loňském roce světová letiště obsloužila 9,1 miliardy cestujících a 121,6 milionu tun nákladu a komunikační letadla provedla více než 90 milionů vzletů a přistání. Ve srovnání s předchozím rokem se počet cestujících zvýšil o 3,4 %, zatímco tonáž nákladu klesla o 2,5 %. Největší osobní přístavy zůstávají: Atlanta (110,5 milionů tun), Peking (100 milionů), Los Angeles, Dubaj a Tokio Haneda a nákladní přístavy: Hong Kong (4,8 milionů tun), Memphis (4,3 milionů tun), Šanghaj, Louisville a Soul. V žebříčku Skytrax v prestižní kategorii nejlepší letiště světa zvítězil Singapur, na stupních vítězů se umístily Tokyo Haneda a Qatari Doha Hamad.
Trh letecké dopravy je jedním z největších odvětví globální ekonomiky. Aktivizuje mezinárodní spolupráci a obchod a je faktorem, který dynamizuje jejich rozvoj. Klíčovým prvkem trhu jsou komunikační letiště a letiště na nich provozovaná (PL). Je jich dva a půl tisíce, od největších, na kterých letadla provedou několik stovek operací denně, až po ty nejmenší, kde se provádějí sporadicky. Infrastruktura přístavu je diverzifikovaná a přizpůsobená objemu obsluhované letecké dopravy.
Největším nákladním letištěm na světě je Hongkong, který odbavil 4,81 milionu tun nákladu. Pravidelně operuje 40 nákladních dopravců, včetně Cathay Pacific Cargo, Cargolux, DHL Aviation a UPS Airlines.
Letiště se nacházejí především v blízkosti městských aglomerací a vzhledem k bezpečnosti leteckého provozu, velkým obsazeným plochám a rušení hlukem se většinou nacházejí ve značné vzdálenosti od svého středu. U evropských letišť je průměrná vzdálenost od centra 18,6 km. Jsou nejblíže centru, včetně těch v Ženevě (4 km), Lisabonu (6 km), Düsseldorfu (6 km) a Varšavě (7 km), zatímco nejvzdálenější jsou Stockholm-Skavsta (90 km) a Sandefjord Port. (100 km), obsluhující Oslo. Podle provozních a technických charakteristik a možnosti obsluhy určitých typů letadel jsou letiště klasifikována podle systému referenčních kódů. Skládá se z čísla a písmene, z nichž čísla od 1 do 4 představují délku dráhy a písmena A až F určují technické parametry letadla. Typické letiště, které pojme například letadla Airbus A320, by mělo mít minimální kód 3C (tj. dráha 1200-1800 m, rozpětí křídel 24-36 m). V Polsku mají letiště Chopin a Katovice nejvyšší referenční kódy 4E. Pro označení letišť a přístavů se používají kódy dané ICAO a IATA Air Carriers Association. Kódy ICAO jsou čtyřpísmenné kódy a mají regionální strukturu: první písmeno označuje část světa, druhé označuje správní region nebo zemi a poslední dvě označují konkrétní letiště (například EDDL - Evropa, Německo, Düsseldorf). IATA kódy jsou třípísmenné kódy a nejčastěji odkazují na název města, ve kterém se přístav nachází (například BRU - Brusel) nebo vlastní název (například LHR - London Heathrow).
Finanční příjem letišť z roční činnosti se pohybuje na úrovni 160-180 miliard amerických dolarů. Finanční prostředky získané z letecké činnosti jsou tvořeny zejména poplatky za: odbavení cestujících a nákladu v přístavu, přistání a nouzové zastavení letadla, dále: odmrazování a odklízení sněhu, speciální ochranu a další. Tvoří zhruba 55 % celkových příjmů přístavu (například v roce 2018 – 99,6 miliard amerických dolarů). Neletecké výnosy tvoří asi 40 % a jsou odvozeny především z: licencí, parkování a pronájmu (například v roce 2018 – 69,8 miliard USD). Náklady spojené s provozem přístavu ročně spotřebují 60 % tržeb, třetinu z toho tvoří mzdy zaměstnanců. Každý rok jsou náklady na rozšíření a modernizaci letištní infrastruktury 30-40 miliard amerických dolarů.
Organizace, která sdružuje letiště ve světě, je ACI Airports Council International, založená v roce 1991. Zastupuje je při jednáních a jednáních s mezinárodními organizacemi (např. ICAO a IATA), letovými provozními službami a dopravci a vypracovává standardy pro přístavní služby. V lednu 2020 se k ACI připojilo 668 operátorů, kteří provozují 1979 176 letišť ve 95 zemích. Prochází tam XNUMX % světového provozu, což umožňuje považovat statistiky této organizace za reprezentativní pro všechny letecké spoje. Aktuální statistiky týkající se přístavních aktivit zveřejňuje ACI v měsíčních zprávách přibližně každoročně na konci prvního čtvrtletí následujícího roku a konečné výsledky jsou zveřejňovány až o několik měsíců později. ACI World sídlí v Montrealu a je podporován specializovanými výbory a pracovními skupinami a má pět regionálních kanceláří: ACI North America (Washington); ACI Europe (Brusel); ACI-Asie/Pacifik (Hong Kong); ACI-Afrika (Casablanca) a ACI-Jižní Amerika/Karibik (Panama City).
Statistiky provozu za rok 2019
V loňském roce obsloužila světová letiště 9,1 miliardy cestujících a 121,6 milionu tun nákladu. Ve srovnání s předchozím rokem se osobní doprava zvýšila o 3,4 %. V některých měsících zůstal růst osobní dopravy z 1,8 % na 3,8 %, s výjimkou ledna, kde činil 4,8 %. Vysoká dynamika osobní dopravy byla zaznamenána v přístavech Jižní Ameriky (3,7 %), na růstu se podílela vnitrostátní přeprava (4,7 %). Na největších trzích v Asii a Tichomoří, Evropě a Severní Americe se růst pohyboval v průměru mezi 3 % a 3,4 %.
Nákladní doprava se velmi dynamicky měnila, což odráží stav světové ekonomiky. Globální letištní provoz se snížil o -2,5 %, se slabým výkonem v Asii a Tichomoří (-4,3 %), Jižní Americe (-3,5 %) a na Středním východě. K největšímu poklesu nákladní dopravy došlo v únoru (-5,4 %) a červnu (-5,1 %), k nejmenšímu v lednu a prosinci (-0,1 %). Na velkém severoamerickém trhu byl pokles hluboko pod celosvětovým průměrem -0,5 %. Nejhorší výsledky v nákladní přepravě v loňském roce jsou důsledkem zpomalení globální ekonomiky, které způsobilo útlum nákladní přepravy, a také zahájení epidemie COVID-19 na konci roku (nastartován nepříznivý trend na asijských letištích).
Je třeba poznamenat, že africké přístavy vykazovaly nejvyšší dynamiku růstu osobní dopravy a nejmenší dynamiku poklesu nákladní dopravy, která činila 6,7 %, resp. -0,2 %. Vzhledem k jejich nízkému základu (2% podíl) se však v celosvětovém měřítku nejedná o statisticky významný výsledek.
Hlavní letiště
V žebříčku největších letišť světa nedošlo k žádným zásadním změnám. V čele zůstává americká Atlanta (110,5 milionů průchodů.) a na druhém místě je Beijing Capital (100 milionů průchodů). Následují: Los Angeles (88 milionů), Dubaj (86 milionů), Tokio Haneda, Chicago O'Hare, Londýn Heathrow a Šanghaj. Největším nákladním přístavem zůstává Hongkong, který odbavuje 4,8 milionu tun nákladu, následuje Memphis (4,3 milionu tun), Šanghaj (3,6 milionu tun), Louisville, Soul, Anchorage a Dubaj. Z hlediska počtu startů a přistání jsou však nejvytíženější: Chicago O'Hare (920 904), Atlanta (720 XNUMX), Dallas (XNUMX XNUMX), Los Angeles, Denver, Beijing Capital a Charlotte.
Ze třiceti největších letišť pro cestující (23 % celosvětového provozu) je třináct v Asii, devět v Severní Americe, sedm v Evropě a jedno na Středním východě. Z toho 8,6 zaznamenalo nárůst provozu, přičemž největší dynamiky bylo dosaženo: americký Dallas-Fort Worth (40 %) a Denver a čínský Shenzhen. Mezi dvaceti největšími náklady manipulovanými podle tonáže (11,2 % dopravy) je devět v Asii, pět v Severní Americe, čtyři v Evropě a dva na Středním východě. Z nich dokonce sedmnáct zaznamenalo pokles provozu, z nichž nejvyšší jsou thajský Bangkok (-19 %), Amsterdam a Tokyo Narita. Na druhou stranu z dvaceti pěti hlavních vzletů a přistání je třináct v Severní Americe, šest v Asii, pět v Evropě a jeden v Jižní Americe. Z toho 10 zaznamenalo nárůst počtu transakcí, přičemž nejdynamičtější byly americké přístavy: Phoenix (XNUMX %), Dallas-Fort Worth a Denver.
Tahounem růstu osobní dopravy byla mezinárodní přeprava, jejíž dynamika (4,1 %) byla o 2,8 % vyšší než dynamika vnitrostátních letů (86,3 %). Největším přístavem z hlediska počtu mezinárodních cestujících je Dubaj, která obsloužila 76 milionů cestujících. V této klasifikaci se umístily následující přístavy: Londýn Heathrow (72 mil.), Amsterdam (71 mil.), Hongkong (12,4 mil.), Soul, Paříž, Singapur a Frankfurt. Mezi nimi největší dynamiku zaznamenalo Katarské Dauhá (19 %), Madrid a Barcelona. Pozoruhodné je, že v tomto žebříčku je první americký port pouze 34,3 (New York-JFK - XNUMX milionů průchodů.).
Většina velkých metropolitních oblastí v oblasti jejich aglomerace má několik komunikačních letišť. Největší osobní doprava byla v: Londýně (letiště: Heathrow, Gatwick, Stansted, Luton, City a Southend) - 181 milionů jízdních pruhů; New York (JFK, Newark a La Guardia) – 140 milionů; Tokio (Haneda a Narita) - 130 milionů; Atlanta (Hurstsfield) – 110 milionů; Paříž (Charles de Gaulle a Orly) – 108 milionů; Chicago (O'Hare a Midway) - 105 milionů a Moskva (Šeremetěvo, Domodědovo a Vnukovo) - 102 milionů.
